Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.02.2011, sp. zn. 23 Cdo 258/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.258.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.258.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 258/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně JUDr. A. N., advokátky, správkyně konkursní podstaty SwissCentrum, spol. s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Prostějově, Netušilova č. 7, IČ 00544167, proti žalovaným 1) V. K. , 2) P. B. , zastoupenému Mgr. Milanem Honzejkem, advokátem se sídlem v České Lípě, Hrnčířská č. 2985, o zaplacení částky 95. 849, 40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. Ro 1186/2002, o dovolání 2) žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. února 2008, Č. j. 27 Co 236/2006-58, takto: I. Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. února 2008, č. j. 27 Co 236/2006-58, potvrdil usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 20. února 2006, č. j. Ro 1186/2002-50, kterým byl zamítnut návrh druhého žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Prostějově ze dne 14. 10. 2002, č. j. Ro 1186/2002-16. Proti usnesení odvolacího soudu podal 2) žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Za otázku zásadního'právního významu považuje řešení otázky, „zda lze připustit tak restriktivní a vytržený z kontextu výklad pojmu důvodnosti zmeškání lhůty, jež ve svých konsekvencích vytváří bytelný základ pro existenci dvou antagonistických rozhodnutí ve věcech s totožným skutkovým podkladem”. Žalobkyně se ve vyjádření ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla zamítnutí dovolání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná. Věcí samou se totiž rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Čdo 774/97, publikované pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost ve smyslu ust. §208 odst. 1 o. s. ř., je rozhodnutím procesního charakteru, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou, a není tedy rozhodnutím o věci samé. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení §237 o. s. ř. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci insolvenčního řízení, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o, s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř., kterým je upravena přípustnost dovolání proti nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného – aniž by se mohl věcí zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení soud nerozhodoval, neboť řízení nebylo dosud skončeno. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. února 2011 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/25/2011
Spisová značka:23 Cdo 258/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.258.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25