ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.458.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 458/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce B. F. , zastoupené JUDr. Róbertem Slamkem, advokátem se sídlem Radlinského č. 1735/29, PSČ 02601 Dolný Kubín, Slovenská republika, se zmocněncem pro doručování JUDr. Pavlem Novotným, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru č. 31/66, PSČ 568 02, proti žalované PSJ, a. s., se sídlem v Jihlavě, Jiráskova č. 3960/32, PSČ 586 04, IČO 25337220, zastoupené Mgr. Marcelou Hřebíčkovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Jiráskova č. 3960/32, o zaplacení 2.995.646,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Cm 85/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. září 2010, č. j. 1 Cmo 140/2010-177, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. září 2010, č. j. 1 Cmo 140/2010-177, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. března 2010, č. j. 15 Cm 85/2009 – 163, v napadené části, kterou bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, tedy v odstavci II. výroku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok I.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požadoval zrušit usnesení odvolacího soudu a rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně výroků o náhradě nákladů řízení ve výroku II., neboť napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení upravují ustanovení §237, §238, 238a a §239. Ustanovením §237 o. s. ř. nemůže být přípustnost v daném případě založena již proto, že toto ustanovení připouští dovolání výlučně proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o kterém má být v řízení rozhodnuto). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. zakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu pouze v případech, které výslovně zmiňují. Žádné z těchto ustanovení však nezakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Lze tedy uzavřít, že dovolání žalobce směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, není přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl dále zabývat.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o. s. ř., §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s.ř., kdy žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení a žalované v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 25. února 2011
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu