ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.4853.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 4853/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně DKV ČESMAD s.r.o., se sídlem v Praze 3, Žerotínova 38/1143, PSČ 130 11, IČO 15270076, zastoupené Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Praze 2, Na Slupi 15, proti žalovanému P. O., o zaplacení částky 331 228,02 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 131/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. května 2008, č. j. 12 Cmo 512/2007-53, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. února 2007, č. j. 3 Cm 131/2006-23, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 331 228,02 Kč s úroky z prodlení ve výši 0,07 % denně z částky 103 525,86 Kč od 12. 8. 2005 do zaplacení, z částky 99 615,94 Kč od 25. 8. 2005 do zaplacení, z částky 58 146,30 Kč od 10. 9. 2005 do zaplacení, z částky 62 788 Kč od 28. 9. 2005 do zaplacení a z částky 6 430,76 Kč od 10. 11. 2005 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. května 2008, č. j. 12 Cmo 512/2007-53, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jelikož při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2010, č. j. 3 Cm 131/2006-85, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. září 2010, č. j. 12 Cmo 95/2010-95, mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebylo vyhověno jeho žádosti o ustanovení zástupce, soud prvního stupně jej usnesením ze dne 18. října 2010, č. j. 3 Cm 131/2006-99, doručeným dne 28. října 2010, vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení a zvolil si zástupce z řad advokátů a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně žalovaného poučil, že dovolací řízení bude při nesplnění uvedených podmínek zastaveno.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení ani ve stanovené lhůtě, ani později neodstranil, ač byl o následcích nesplnění této podmínky poučen.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 poslední věty o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalobkyni však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2011
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu