ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.4862.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 4862/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně Tillgangar samt affar L.L.C. , se sídlem 108 WEST 13th Street, WILMINGTON, Delaware 19801, ve Spojených státech amerických, identifikační číslo 4652759, (dříve JUDr. Alfréd Šrámek, nar. 4.6.1977, bytem v Ostravě, Engelmüllerova 10, s adresou pro doručování Ostrava, Pobialova 10, PSČ 702 00), proti žalované Cukrovary a lihovary TTD, a.s. , se sídlem v Dobrovicích, Palackého náměstí 1, PSČ 294 41, identifikační číslo 16193741, zastoupené JUDr. Gabrielem Brenkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 17, o zaplacení 5 205 863,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 149/2009, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2010, č.j. 12 Cmo 252/2009-431, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2010, č.j. 12 Cmo 252/2009-431 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. července 2009, č.j. 59 Cm 149/2009-368, se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. února 2010, č.j. 12 Cmo 252/2009-431, potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. července 2009, č.j. 59 Cm 149/2009-368, kterým soud vyhověl návrhu, aby společnost Tillgangar samt affar L.L.C., se sídlem 108 WEST 13th Street, WILMINGTON, Delaware 19801, ve Spojených státech amerických, identifikační číslo 4652759, vstoupila do řízení namísto dosavadního žalobce JUDr. A. Š., nar. X, bytem v O., E. 10.
Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně posoudil podmínky stanovené v §107a odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pro vstup nového účastníka na straně žalobce, když nastala právní skutečnost - postoupení pohledávky z žalobce na společnost Tillgangar samt affar L.L.C. podle §524 a násl. občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka, o které v řízení jde, a nový účastník se vstupem do řízení na místo žalobce souhlasil. Odvolací soud odmítl námitky žalované, zpochybňující právní subjektivitu nového účastníka, vstupujícího na místo původního žalobce, a námitku k platnosti jednatelského oprávnění R. H., jednajícího za uvedenou společnost Tillgangar samt affar L.L.C.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a důvody dovolání spatřuje v procesním pochybení soudu ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a v nesprávném právním posouzení věci otázky procesního nástupnictví podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Podle dovolatelky se oba soudy dopustily pochybení, když bez dalších důkazů a bez překladu amerických dokumentů a bez znalosti amerického práva o možnosti, zda uvedená společnost mohla či nemohla smlouvu o postoupení pohledávky sjednat, dospěly k závěru, že označená právní skutečnost opravdu nastala a měla za následek převod práva na předmětnou společnost. Dovolatelka současně namítá, že soudy se nejen nezabývaly právní subjektivitou uvedené společnosti, ale nezabývaly se ani prověřením oprávnění R. H. jednat za tuto společnost. Má za to, že v daném případě došlo k fiktivnímu postoupení pohledávky. Žalovaná si je v vědoma, že při posouzení otázky procesního nástupnictví se soudy nemají zabývat platností smlouvy, proto zdůrazňuje, že její námitka nesměřuje k posouzení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, ale k tomu, zda relevantní právní skutečnost – postoupení pohledávky – opravdu nastala.
Dovolatelka s ohledem na uvedené námitky navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, tj. účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.) a je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Toto ustanovení mimo jiné stanoví, že dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, rozhodnuto o vstupu účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o. s. ř.).
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Dovolací soud vady řízení uvedené v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř. v daném řízení neshledal a dovolatelka ani takové vady řízení nenamítá. Poukazuje však na to, že oba soudy zatížily řízení jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když se dopustily procesní chyby spočívající v tom, že bez dalších důkazů soudy dospěly k závěru, že společnost Tillgangar samt affar L.L.C. byla řádně založena podle amerického práva, aniž tato právní skutečnost byla řádně doložena. Namítá, že byly předloženy jen kopie určitých dokumentů, které však nebyly přeloženy do českého jazyka. Se stejnými námitkami rovněž namítá, že nebyly předloženy dostatečné důkazy k prokázání skutečnosti, že za tuto společnost byl oprávněn jednat R. H.
Nejvyšší soud s ohledem na námitku dovolatelky poukazuje na svůj předešlý závěr formulovaný v rozhodnutí ze dne 29.4.2009, sp. zn. 32 Cdo 1397/2009, podle něhož k rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka není nutné nařizovat jednání a provádět dokazování. V tomto směru není možno dovolatelce přisvědčit, že se soud dopustil procesního pochybení, jestliže neprovedl dokazování o existenci nově navrženého účastníka a existenci zmocnění zástupce pověřeného za společnost jednat.
Dovolatelce je ale třeba přisvědčit, že odvolací soud se dopustil nesprávného právního posouzení procesního nástupnictví, jestliže potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o vyhovění návrhu, aby společnost Tillgangar samt affar L.L.C. vstoupila do řízení namísto dosavadního žalobce JUDr. A. Š.
Dovolací soud dospěl k závěru, že námitky dovolatelky jsou důvodné v tom směru, že se soudy dostatečně nezabývaly posouzením, zda jednoznačně nastala právní skutečnost, s níž ve smyslu §107a o. s. ř. je spojen přechod práva na nového účastníka. Pominuly, že nebyla relevantním způsobem osvědčena právní subjektivita (tj. způsobilost být účastníkem řízení) nově navržené žalobkyně – zahraniční osoby - společnosti Tillgangar samt affar L.L.C. a skutečná existenci zmocnění R. H. za tuto společnost jednat. Tímto postupem se tedy soudy dopustily nesprávného právního posouzení otázky právního nástupnictví, jestliže bez dostatečného prokázání právní skutečnosti, s níž ve smyslu §107a o. s. ř. je spojen přechod práva na nového účastníka, připustily, aby do řízení na místo žalobce vstoupila společnost Tillgangar samt affar L.L.C. Její skutečná existence nebyla prokázána relevantními listinami v českém jazyce, stejně jak nebyla prokázána relevantními listinami v českém jazyce ani existence zmocnění R. H. za uvedenou společnost jednat, proto odvolací soud nemohl dospět k závěru, že nastala právní skutečnost – postoupení pohledávky, s níž je spojen přechod práva na nového účastníka, když z předložených listin nevyplývalo, zda společnost Tillgangar samt affar L.L.C. byla vůbec oprávněna smlouvu o postoupení pohledávky sjednat.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 2 o. s. ř. usnesení odvolacího soudu, bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) zrušil; jelikož důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243d odst. 1, věta první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. března 2011
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu