ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.86.2011.2
sp. zn. 23 Cdo 86/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně České účetní rady, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Olšanská 2643/la, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26983567, zastoupené JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem v Plzni, Kamenická 1, proti žalované COMPUCO, a. s., se sídlem v Plzni, Nerudova č. 35, PSČ 301 37, IČO 40525562, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 25 C 804/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2009, č. j. 25 Co 422/2009-15, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2009, č. j. 25 Co 422/2009-15, a usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. září 2009, č. j. 25 C 804/2009-4, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu Plzeň-město k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. prosince 2009, č. j. 25 Co 422/2009-15, potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. září 2009, č. j. 25 C 804/2009-4, kterým byl odmítnut návrh žalobkyně na zahájení řízení ze dne 20. srpna 2009 a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud konstatoval, že návrh žalobkyně ze dne 20. srpna 2009 neobsahoval řádné označení žalované, jako údaje potřebného k identifikaci účastníka řízení - právnické osoby (identifikační číslo osoby) a postrádal dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností pro posouzení věci, jakož i označení důkazů. Soud prvního stupně podle odvolacího soudu postupoval správně ve smyslu §43 odst. I občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a usnesením vyzval žalobkyni k odstranění vad podání ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Výzva byla žalobkyni doručena dne 9. září 2009, avšak žalobkyně na výzvu reagovala až po určené lhůtě, a to dopisem ze dne 12. září 2009, který byl doručen soudu prvního stupně dne 2. prosince 2009. Žalobkyně v něm sdělila identifikační číslo žalované a že veškeré písemnosti, týkající se dané věci, jsou uloženy v advokátní kanceláři JUDr. W. K. Odvolací soud dovodil, že uvedený dopis nepostačuje k prokázání skutečnosti, že bylo doplněno vadné podání, proto potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým byl podle §43 odst. 2 o. s. ř. návrh na zahájení řízení odmítnut.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. a dovolává se dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. s tím, že řízení, které předcházelo vydání napadeného usnesení bylo postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Namítá, že dopisem ze dne 12.9.2009 sdělila soudu požadovaný údaj o identifikačním čísle žalované a uvedla v něm, proč nemůže předložit soudu potřebné listiny, resp. důkazy k prokázání jejího tvrzení, neboť tyto jsou uloženy u jmenované advokátky, která na výzvy k jejich vydání nereaguje. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že doplněné podání nepostačuje k prokázání skutečnosti, že bylo doplněno vadné podání.
Dovolatelka navrhla, aby usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud"), jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, tj. účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.).
Pokud se dovolatelka dovolává přípustnosti dovolání podle §239 odst. 3 o. s. ř., je nutno konstatovat, že dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), avšak obdobně platí ustanovení §237 odst. 1 a 3 o. s. ř.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že bylo namístě v dané věci aplikovat §43 odst. 1 o. s. ř., podle něhož předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
Z obsahu žaloby vyplývá, že dne 12. července 2006 byla uzavřena kupní smlouvu, kterou za žalobkyni podepsala osoba, která k takovému právnímu úkonu nebyla oprávněná. Žalobkyně s odkazem na Stanovy České účetní rady, registrovanými u MVČR
pod č.j. VS/1-1/59197/04-R uvedla, že statutárním zástupcem je předseda Správní rady, který má oprávnění jednat za sdružení. Kongres CUR, jakožto nejvyšší orgán sdružení zvolil statutárního zástupce až po podpisu této smlouvy. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně požaduje určení, že kupní smlouva ze dne 12. července 2006 je neplatná.
Předseda senátu soudu prvního stupně ve smyslu §43 odst. l o. s. ř. vyzval usnesením, doručeným žalobkyni dne 9. září 2009, aby její podání, které je podle obsahu návrhem na zahájení řízení, bylo ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení doplněno identifikačním číslem žalované, připojena předmětná kupní smlouva, stanovy žalobkyně, zápis z relevantního jednání kongresu a veškeré další důkazy, které prokazují tvrzení v návrhu na zahájení řízení. Zároveň byla žalovaná jen obecně vyzvána, aby doplnila, které věci se podání týká, co sleduje, vylíčila rozhodující skutečnosti a určila, čeho se domáhá. Ve výzvě nebylo v tomto směru uvedeno, proč považuje soud podání za neúplné či nesrozumitelné, v čem soud spatřuje nedostatek ve vylíčení rozhodujících skutečností.
Žalobkyně ve lhůtě určené soudem na výzvu nereagovala a až dopisem doručeným soudu prvního stupně dne 2. prosince 2009 sdělila identifikační číslo žalované a že veškeré písemnosti, týkající se dané věci, jsou uloženy v advokátní kanceláři JUDr. W. K., která však na výzvu z jejich vydání nereaguje.
Poté soud prvního stupně, s jehož závěrem se odvolací soud ztotožnil, použil ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř., které stanoví, že pokud není přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. Podle uvedeného ustanovení soud návrh na zahájení řízení ze dne 20. srpna 2009 odmítl.
Dovolací soud v posuzované věci dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, neboť' odvolací soud nenapravil pochybení soudu prvního stupně, který nesprávně aplikoval §43 odst. 2 o. s. ř. a dovolání je přípustné podle §239 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 a 3 o. s. ř.
Soud prvního stupně se především dopustil nesprávného právního posouzení, s nímž se odvolací soud nesprávně ztotožnil, jestliže dovodil, že žaloba postrádá dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností pro posouzení věci a aplikoval v tomto směru §43 odst. 1 o. s. ř. Přitom z žaloby bylo zřejmé, že se žalobkyně domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 12. července 2006, kterou za žalobkyni podepsala osoba, která k takovému právnímu úkonu nebyla oprávněná. Žalobkyně s odkazem na Stanovy České účetní rady, registrovanými u MVČR pod č.j. VS/1-1/59197/04-R uvedla, že statutárním zástupcem je předseda Správní rady, který má oprávnění jednat za sdružení. Kongres CUR, jakožto nejvyšší orgán sdružení zvolil statutárního zástupce až po podpisu této smlouvy.
Dovolací soud nepovažuje za správný závěr obou soudů, že by žaloba nebyla projednatelná s ohledem na vylíčení rozhodujících skutečností.
Soud prvního stupně v rozporu s ustanovením §43 odst. l o. s. ř. vyzval žalobkyni k odstranění vad podání, aniž by konkrétně uvedl, v čem konkrétně spatřuje vady podání spočívající ve vylíčení rozhodujících skutečností.
Pokud se týká výzvy soudu ohledně doplnění chybějícího údaje identifikačního čísla žalované, soudy správně dovodily, že je třeba postupovat podle §43 odst. 1 o. s. ř. a vyzvat žalobkyni k doplnění tohoto údaje. Jestliže žalobkyně chybějící údaj (označení identifikačního čísla žalované) doplnila, byt' po lhůtě k tomu soudem určené, ale ještě před rozhodnutím soudu o odmítnutí návrhu, nebyl důvod pro odmítnutí návrhu podle §43 odst. 2 o. s. ř., neboť' vadu podání spočívající v neúplném označení žalovaného lze odstranit i v průběhu řízení, dokud není ve věci rozhodnuto, a žalobkyně tuto vadu odstranila (srov. např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 588/2001, publikované v Soudních rozhledech r, 2003, číslo 6, str. 185, a viz též Komentář k Občanskému soudnímu řádu, L. Drápal, J. Bureš a kol., C.H.BECK, r. 2009, str. 283, v němž správně soud dospěl k závěru, že absence identifikačního čísla v označení žalovaného je sice vadou žaloby ve smyslu §79 odst. 1 o. s. ř., nicméně jestliže ostatními žalobcem uvedenými údaji je osoba žalovaného dostatečně určitě označena, nemůže být taková vada důvodem pro odmítnutí žaloby podle §43 odst. 2 o. s. ř., neboť' nebrání pokračování v řízení.). Soud může přistoupit k odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, jen tehdy, jestliže účastník k odstranění vad podání byl řádně vyzván a jestliže vady podání nebyly přes výzvu odstraněny a jestliže nelze pro tento nedostatek v řízení pokračovat.
V daném případě nebyla žalobkyně řádně vyzvána k odstranění vad podání, jestliže soud neuvedl, v čem konkrétně spatřuje vadu podání ve vylíčení rozhodujících skutečností. Je třeba poukázat, že žalovaná byla v žalobě označena názvem a sídlem a v průběhu řízení bylo doplněno její označení i identifikačním číslem, byt' ne ve lhůtě určené soudem, avšak ještě před rozhodnutím soudu o odmítnutí návrhu na zahájení řízení. Z žalobních tvrzení je zřetelné, čeho se žalobkyně domáhá, tj. určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 12. července 2006, neboť' nebyla podepsána k tomu oprávněnou osobou.
Dovolací soud proto dospěl k závěru, že odvolací soud pochybil, pokud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byla žaloba odmítnuta jako neprojednatelná.
Protože tedy nebylo možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud podle §243b odst. 2 o. s. ř. usnesení odvolacího soudu zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.).
V dalším řízení bude soud prvního stupně vázán právním názorem dovolacího soudu (§243d odst. 1, věta za středníkem o. s. ř.), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2011
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu