ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.1032.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 1032/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce CS TRANS s.r.o. , IČO: 62958038, se sídlem Praze 5, Radlická 663/28, zastoupeného JUDr. Vlastou Miklušákovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 1294/50, proti žalovanému LOKO TRANS s.r.o ., IČO: 60731796, se sídlem v Brně, Voříškova 2, zastoupenému Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Jana Palacha 954/4, za účasti České pojišťovny a.s ., IČO: 45272956, se sídlem v Praze 1, Spálená 16, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o zaplacení 338.663,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 17 C 65/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. září 2008, č.j. 44 Co 271/2006-157, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 338.663,- Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobné tím, že v důsledku dopravní nehody tahače s návěsem ve vlastnictví žalobce zaviněné žalovaným ušel žalobci zisk po dobu opravy od 25. 9. 1999 až 31. 12. 1999.
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. března 2006, č.j. 17 C 65/2005-109, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce uzavřel s firmou Procter&Gamble dne 24. 6. 1999 smlouvu o provádění přepravy s předpokládaným objemem přepravy 14 až 35 dodávek denně. Dne 25. 9. 1999 došlo v důsledku pochybení zaměstnance žalovaného k poškození tahače s návěsem, jenž byl speciálně upraven pro potřeby přepravy zboží uvedené firmy. Vzhledem ke zjištění, že požadavky firmy Procter&Gamble na provedení smluvené přepravy v období 25. 9. 1999 až 31. 12. 1999 byly žalobcem beze zbytku uspokojeny, soud dospěl k závěru, že uspokojil-li žalobce poptávku žalovaného po přepravě i při nemožnosti využívat poškozený tahač, nedošlo u něj v rozhodném období ke vzniku škody.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. září 2008, č.j. 44 Co 271/2006-156, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud plně odkázal na skutková zjištění i právní posouzení soudu prvního stupně a k odvolacím námitkám žalobce uvedl, že v žalobě i v dalších přednesech v průběhu řízení žalobce svůj nárok na ušlý zisk skutkově vymezil ve vazbě na konkrétní právní vztah ze smlouvy o přepravě uzavřené s firmou Procter&Gamble. Namítal-li v odvolání, že to „bylo myšleno jinak“, tedy že svůj ušlý zisk nedovozoval toliko z činnosti provozované pro žalovaného, jedná se o skutkovou novotu, k níž odvolací soud podle ustanovení §213 odst. 3 o. s. ř. nemůže přihlížet.
Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jež pokládá za přípustné dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3, o. s. ř., a odůvodňuje je dle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Namítá, že již soudu prvního stupně „muselo a mělo být“ zřejmé, že na konkrétní smluvní vztah žalobce poukazuje jen jako na východisko pro nárok na ušlý zisk a jeho vyčíslení, ale vznik ušlého zisku neomezuje jen na tento vztah. Zejména z jeho podání ze dne 27. 12. 2005 plyne, že požaduje náhradu veškerého možného zisku, který by, nebýt nehody, realizoval. Podle názoru žalobce bylo povinností soudů obou stupňů postupovat dle ustanovení §118a odst. 1, 3 o. s. ř. a v rámci předvídatelnosti rozhodnutí mu umožnit doplnit a blíže objasnit svá tvrzení, popř. navrhnout další důkazy. Dovolatel předkládá k posouzení otázku aplikace §118a o. s. ř., tj. zda za daných okolností byla dána poučovací povinnost soudu podle tohoto ustanovení a zda jeho tvrzení v průběhu řízení před soudem prvního stupně splňují požadavky na povinnost tvrzení dle §101 o. s. ř., aby se soud mohl zabývat nárokem na náhradu škody „v širším smyslu“ a nikoli pouze ve vztahu ke konkrétní smlouvě se žalovaným. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný se ve vyjádření ztotožnil se závěry soudů obou stupňů a navrhl zamítnutí dovolání. Uvedl, že soudy obou stupňů postupovaly v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobci nevznikla žádná škoda, takže provádění dalších důkazů se jeví nadbytečným.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., a vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 15. září 2008, dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.).
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu v dané věci se řídí ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
V ustanovení §118a o. s. ř. je upraven postup soudu při poučení o povinnosti tvrzení
(v ustanovení §118a odst. 1 a 2 o. s. ř.), při poučení o povinnosti důkazní (v ustanovení
§118a odst. 3 o. s. ř.) a při poučení o jiných procesních právech a povinnostech (v ustanovení
§118a odst. 4 o. s. ř.).
Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej,
o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy (§118a odst. 1 o. s. ř.). Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit
jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle ustanovení
§118a odst. 1 o. s. ř. (§118a odst. 2 o. s. ř.). Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§118a odst. 3 o. s. ř.).
Sporné řízení (s výjimkou věcí vyjmenovaných v ustanovení §153 odst. 2 o. s. ř.) je ovládáno dispoziční zásadou, podle níž platí, že soud je vázán žalobou, tedy tím, jak žalobce vymezil předmět řízení; nárok uplatněný žalobou je vymezen vylíčením rozhodujících skutkových okolností a žalobním návrhem (petitem). Rozhodujícími skutečnostmi (ve smyslu ustanovení §79 odst. 1 věty druhé o. s. ř.) jsou údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. V žalobě musí být uvedeny takové skutečnosti, kterými je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě je uplatněn nárok.
Zjištění vzniku škody v podobě ušlého zisku a jeho výše závisí na skutkových tvrzeních poškozeného, jimiž je uplatněný nárok na náhradu škody zdůvodněn, tedy na tvrzeních o konkrétních okolnostech, z nichž žalobce dovozuje, že by v období, za něž požaduje náhradu, dosáhl při svém podnikání zisku, o který přišel následkem škodné události.
V dané věci byl nárok na zaplacení 338.663,- Kč s příslušenstvím odůvodněn tvrzením, že v důsledku nehody dne 25. 9. 1999 žalobce v období od 25. 9. 1999 do 31. 12. 1999 nerealizoval žádné příjmy s jízdní soupravou poškozeného tahače a návěsu, jež na základě smlouvy o přepravě ze dne 24. 6. 1999 byla používána k pravidelné přepravě zboží objednatele Procter&Gamble. Při jednání před soudem prvního stupně dne 14. 7. 2005 uvedla právní zástupkyně žalobce, že ušlý zisk je představován propadem příjmů z nezajištění přepravy pro společnost Procter&Gamble podle smlouvy o přepravě ze dne 24. 6. 1999. V podání žalobce ze dne 27. 12. 2005 je uvedeno, že zničený návěs (sejně jako návěsy č. 2, 3, 6, 8, 9) byl standardně používán pro plnění přepravy ze smlouvy se společností Procter&Gamble, návěsy č. 1, 4, 5 a 7 byly standardně z cca 95% využívány pro zahraniční přepravu a v případě jejich momentální nevytíženosti byly dle potřeby nasazovány na dopravu pro výše uvedenou společnost. V odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 1. 6. 2006 žalobce uvedl, že nepožaduje ušlý zisk zapříčiněný snížením uspokojení zakázek pro společnost Procter&Gamble, ale ušlý zisk zapříčiněný zničením návěsu, prokazatelně sloužícího jeho výdělečné činnosti a prokazatelně příjmu dosahujícího, přičemž není relevantní důvod se domnívat, že by zničený návěs za normálního běhu okolností nerealizoval dopravu žádnou.
Jestliže žalobce požadoval náhradu za ztrátu zisku, kterou utrpěl nemožností pracovního výkonu tahače s návěsem při přepravě zboží podle smlouvy se společností Procter&Gamble v porovnání s příjmy za přepravu pro uvedenou firmu tímto vozem v období předcházejícím poškození vozu, byla jeho tvrzení o rozhodných skutečnostech (pokud by byla prokázána) způsobilým podkladem pro skutkový závěr o vzniku majetkové újmy. Majetková újma, za niž žalobce požaduje náhradu, byla dostatečně určitě vymezena, neboť pokud by jeho tvrzení o skutkových okolnostech vzniku škody (ušlého zisku) byla prokázána, bylo možno žalobě vyhovět. Nebyl zde tedy důvod k výzvě dle §118a o. s. ř., aby tvrzení o tom, v čem škoda spočívá, byla doplněna. Nešlo totiž o to, že by chybělo tvrzení o konkrétních rozhodných skutkových okolnostech o vzniku škody následkem poškození vozu (§118a odst. 1 o. s. ř. ) nebo že by k tvrzení žalobce o tom, v čem škoda spočívá, chyběly důkazní návrhy (§118a odst. 3 o. s. ř.), a nešlo ani o situaci předvídanou §118a odst. 2 o. s. ř. Okolnost, že tvrzení žalobce o ztrátě zisku z důvodu nemožnosti provést přepravu poškozeným tahačem podle smlouvy s firmou Procter&Gamble nebylo v řízení prokázáno, když bylo zjištěno, že v uvedeném období o žádnou zakázku pro uvedenou firmu nepřišel, neznamená neunesení břemene tvrzení a není také důvodem k poučení dle §118a o. s. ř. Soud není totiž povinen poučit žalobce o tom, že může uplatnit jiný nárok, než který v žalobě skutkově vymezil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2002/2002). Podmínky pro poskytnutí poučení dle §118a odst. 1, 3 o. s. ř. tedy v daném případě splněny nebyly a pokud by uvedený postup vedl k uplatnění nových skutečností nebo důkazů, šlo by o rozpor s ustanovením §205a nebo §211a o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že řízení před soudy obou stupňů není postiženo vytýkanou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), a vzhledem k tomu, že aplikace §118a o. s. ř. není otázkou, která by v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo byla rozhodována rozdílně, nezakládá tato otázka přípustnost dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo jako nepřípustné podle ustanovení §218 písm. c) za použití ustanovení §243b odst. 5 věty prvé o. s. ř. odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 věty prvé o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a náklady žalovaného na sepis vyjádření k dovolání advokátem nelze považovat za náklady vynaložené účelně ve smyslu uvedeného ustanovení vzhledem k tomu, že dovolání je nepřípustné a vyjádření se týká převážně provádění dalších důkazů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. července 2011
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu