ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.1377.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 1377/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně GE Money Multiservis, a. s. , IČ 492 41 150, se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupené JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou, se sídlem Praha 8, Lindnerova 2, proti žalované J. B. , o zaplacení 24.912,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 C 185/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. listopadu 2007, č.j. 15 Co 85/2007-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady skutečné škody ve výši 16.190,- Kč a ušlého zisku ve výši 8.722,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná umožnila třetí osobě nakládání se svými osobními doklady, na jejich základě pak byla uzavřena úvěrová smlouva, podle níž žalobkyně poskytla na účet společnosti OKAY, s. r. o., 16.190,- Kč; ušlý zisk je představován úroky, které by žalobkyně obdržela, byla-li by úvěrová smlouva uzavřena řádně.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 11. 2006, č.j. 22 C 185/2005-63, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Zjistil, že žalobkyně poskytla částku 16.190,- Kč na účet společnosti OKAY, s. r. o., podle smlouvy o úvěru, která sice byla uzavřena na základě osobních dokladů žalované, nikoli však žalovanou, která dříve na krátkou dobu předala svůj občanský průkaz a rodný list neznámé osobě. Na základě těchto zjištění dospěl k závěru, že žalovaná sice porušila povinnost vyplývající z ustanovení §14 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2002, když umožnila zneužití svého dokladu totožnosti, toto porušení povinnosti však není v příčinné souvislosti se škodou vzniklou žalobkyni v souvislosti s plněním z neplatné smlouvy.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 11. 2007, č.j. 15 Co 85/2007-79, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud zčásti vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, zčásti doplnil dokazování, a dovodil, že nebyly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu ve smyslu ustanovení §420 obč. zák. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by vznik újmy na straně žalobkyně byl bezprostředně způsoben tím, že žalovaná v rozporu s ustanovením §14 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1999 Sb., ve zněním účinném do 31. 12. 2002, umožnila třetí osobě nakládání se svými osobními doklady. Dle odvolacího soudu ke vzniku škody vedly jiné skutečnosti, a to chování třetí osoby, která smlouvu o úvěru podepsala a uvedla v ní nepravdivé údaje, a chování samotné žalobkyně, která dostatečně neověřila splnění podmínek pro vyplacení peněžních prostředků dle smlouvy o úvěru. Nadto částka 16.190,- Kč, kterou žalobkyně vyplatila společnosti OKAY, s. r. o., není škodou, nýbrž plněním bez právního důvodu; nárok na jeho vydání z titulu bezdůvodného obohacení může žalobkyně uplatnit vůči společnosti OKAY, s. r. o.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním doručeným soudu prvního stupně 29. 2. 2008, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do dovolacího důvodu odkazuje na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatelka brojí proti závěru odvolacího soudu, že porušení povinnosti ze strany žalované nebylo bezprostřední příčinou vzniku škody, s tím, že nebyl-li by občanský průkaz žalované neoprávněně použit při uzavírání smlouvy o úvěru, neposkytla by dovolatelka plnění, a nedošlo by tak ani ke vzniku škody. Poukazuje přitom na to, že ze samotné existence zákonné povinnosti chránit občanský průkaz před zneužitím je zřejmé, že v důsledku takového zneužití může být třetí osobě způsobena škoda. Pokud odvolací soud dovodil, že na vzniku škody se podílely další skutečnosti, zejména chování osoby, která smlouvu o úvěru s použitím osobních dokladů žalované uzavírala, měl v souladu s ustanovením §438 obč. zák. rozhodnout o spoluodpovědnosti takové osoby za škodu, nikoliv odpovědnost žalované zcela vyloučit. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu, stejně jako rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) postupoval v dovolacím řízení – v souladu s čl. II. bodem 12 zákona č. 7/2009 Sb. – podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět jen „o. s. ř.“).
Podáním ze dne 6. 10. 2010 oznámila Nejvyššímu soudu společnost GE Money Bank, a. s., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, IČ 25672720, že původní žalobkyně GE Money Multiservis, a. s., podala návrh na záměnu účastníků dle §107a o. s. ř. datovaný dne 23. 9. 2010, v němž navrhla, aby do řízení na straně žalobce vstoupila společnost GE Money, s. r. o., Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, IČ 28997140, že dne 30. 9. 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána vnitrostátní fúze, v rámci které se společnost GE Money, s. r. o., sloučila se společností GE Money Bank, a. s., a na základě této skutečnosti přešlo jmění včetně veškerých práv a povinností zanikající společnosti GE Money, s. r. o., na společnost GE Money Bank, a. s., jako nástupnickou společnost a že vzhledem k uvedenému společnost GE Money Bank, a. s., v souladu s ustanovením §107 odst. 3 o. s. ř. oznamuje, že vstoupila do práv a povinností společnosti GE Money, s. r. o., tedy i do práv a povinností žalobkyně v předmětném řízení.
Jelikož podání datované dnem 23. 9. 2010, na něž je odkazováno v podání společnosti GE Money Bank, a. s., ze dne 6. 10. 2010, se ve spise nenachází, vyzval Nejvyšší soud žalobkyni prostřednictvím její zástupkyně, aby uvedené podání a doklad o jeho doručení soudu předložila, a dále vyzval Okresní soud v Ostravě, aby sdělil, zda mu uvedené podání datované dnem 23. 9. 2010 došlo, a aby jej případně předložil.
Okresní soud v Ostravě sdělil Nejvyššímu soudu, že mu žádné podání žalobkyně nedošlo.
Žalobkyně předložila Nejvyššímu soudu stejnopis podání datovaného dnem 23. 9. 2010, adresovaného Okresnímu soudu v Ostravě ke sp. zn. 22 C 185/2005, jehož obsahem je
- sdělení, že na základě smlouvy o vkladu části podniku uzavřené dne 9. 9. 2010 mezi žalobkyní jako vkladatelem a společností GE Money, s. r. o., jako nabyvatelem došlo ke vkladu části podniku žalobkyně do základního kapitálu nabyvatele a převodu vlastnického práva k této části podniku žalobkyně na nabyvatele s tím, že součástí uvedeného vkladu byla i pohledávka žalobkyně vůči povinnému [míněna patrně žalovaná], která je předmětem tohoto řízení,
- návrh žalobkyně, aby v souladu s ustanovením §107a o. s. ř. do řízení na místo žalobkyně vstoupila společnost GE Money, s. r. o., a dosavadní žalobkyně z řízení vystoupila,
- a souhlas společnosti GE Money, s. r. o., (která zmocnila k zastupování tutéž advokátku, která zastupuje žalobkyni) se vstupem do řízení na straně žalobce.
Podle §107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Podle §107a odst. 1 o. s, ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107.
Podle §243c o. s. ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a 95 až 99 a 107a však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
Podle §41a odst. 3 o. s. ř. k úkonu účastníka, který není za řízení přípustný, se nepřihlíží.
Jelikož z ustanovení §243c o.s.ř. vyplývá, že v dovolacím řízení není návrh účastníka na vstup jiného subjektu do řízení na místo dosavadního účastníka podle §107a o. s. ř. přípustný, dovolací soud k návrhu žalobkyně obsaženému v podání datovaném dne 23. 9. 2010 nepřihlížel a jednal nadále s žalobkyní, která neztratila způsobilost být účastníkem řízení, takže nebyl důvod ani k postupu dle §107 o. s. ř., přičemž takový postup neodůvodňoval ani případný zánik společnosti GE Money, s. r. o., protože ta se nestala účastníkem řízení.
Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000 Kč a v obchodních věcech 50.000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Ačkoliv odvolací soud rozhodl o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jedním výrokem, rozhodoval o dvou samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem. Žalobkyní požadovaná částka (bez příslušenství) je totiž souhrnem částek 16.190 Kč a 8.722 Kč představujících nárok na zaplacení částky poskytnuté na základě neplatné smlouvy o úvěru a částky představující smluvený úrok, jehož by se žalobkyni dostalo od toho, komu byl úvěr poskytnut, pokud by smlouva o úvěru byla platná. I když se tyto dílčí nároky odvíjejí od téhož skutku, skutkové okolnosti pro posouzení opodstatněnosti obou těchto nároků nejsou totožné, a jde tak o samostatné nároky; přípustnost dovolání je proto třeba zkoumat ve vztahu ke každému z nich samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem. Jelikož žádný z nároků, jež byly předmětem řízení před odvolacím soudem, nepřevyšuje částku 20.000 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., aniž by na tento závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění z obou samostatných nároků částku 20.000 Kč přesahuje.
Jelikož dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalované náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobkyni právo, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2011
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu