ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.4359.2010.1
sp. zn. 25 Cdo 4359/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. V. , zastoupeného JUDr. Karlem Střelcem, advokátem se sídlem ve Vyškově, Dobrovského 3, proti žalovanému M. B. , za účasti České kanceláře pojistitelů, Na Pankráci 129, Praha 4, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, jednajícího prostřednictvím České pojišťovny, a. s., Spálená 16, Praha 1, o zaplacení 85.153,40 Kč s přísl., vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 1011/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2010, č. j. 17 Co 422/2009-374, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 27. 3. 2009, č. j. 6 C 1011/98-329, uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě bolestného, nákladů léčení, za ztrátu na výdělku a další škody celkem částku 25.546,- Kč s příslušenstvím, žalobu na zaplacení dalších 59.607,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2010, č. j. 17 Co 422/2009-374, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že žalobu zamítl, v zamítavém výroku jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem dle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Namítá, že byl nesprávně zjištěn skutkový stav věci, zejména ohledně nehodového děje, a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (ve znění účinném po 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.) není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (ve znění účinném po 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.) není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobce dovoláním napadá měnící výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž odvolací soud zamítl žalobu na zaplacení 25.546,- Kč s příslušenstvím, jakož i potvrzující výrok o zamítnutí žaloby na zaplacení 59.607,- Kč s příslušenstvím.
Měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 25.546,- Kč, přípustnost dovolání proti tomuto výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, je vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o několika samostatných nárocích, a to o odškodnění za bolest (1.863,75 Kč), o náhradě za ztrátu na výdělku (34.064,10 Kč), o úhradě za léčiva, náhradě nákladů za dopravu, za opravu jízdního kola, za zničené hodinky a další, přičemž žádná z částek dotčených dovoláním nepředstavuje peněžité plnění převyšující 50.000,- Kč. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jež se řídí podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nemůže být s ohledem na ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dána.
Přípustnost dovolání nezakládá ani nepřesné poučení v písemném vyhotovení rozsudku odvolacího soudu o tom, že je dovolání přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 2003, pod č. 118).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2011
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu