ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.463.2011.1
sp. zn. 25 Cdo 463/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce M. H. , proti žalovanému J. M., zastoupenému JUDr. Josefem Vašulkou, advokátem se sídlem Hodonín, Příční 4, o 1.710,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 9 C 823/96, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 12. 2010, č.j. 44 Co 274/2010-320, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 23. 3. 2010, č.j. 9 C 823/96-284, zamítl žalobu na zaplacení 1.710,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 54.336,- Kč (výrok II.) a nahradit náklady řízení České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně v částce 7.084,- Kč (výrok III.), uložil žalovanému zaplatit státu na nákladech řízení 1.716,- Kč (výrok IV.), zrušil usnesení o soudních poplatcích a rozhodl o vrácení poplatku žalobci (výroky V. a VI.).
K odvolání žalobce proti výrokům o nákladech řízení Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 12. 2010, č.j. 44 Co 274/2010-320, změnil rozsudek okresního soudu ve výroku III. tak, že žalobci povinnost k náhradě nákladů státu neuložil, jinak jej ve výrocích II. a IV. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalobce – nezastoupen advokátem – podal dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. (o náhradě nákladů řízení mezi účastníky).
Dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. nepřichází v posuzovaném případě v úvahu, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod č. 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Přípustnost dovolání není dána ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, nespadá mezi případy taxativně vyjmenované v uvedených ustanoveních (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Protože dovolání není v dané věci přípustné, nemůže být skutečnost, že dovolatel není zastoupen advokátem (respektive že netvrdí a nedokládá, že by měl právnické vzdělání), důvodem pro zastavení dovolacího řízení pro nedostatek jeho obligatorní procesní podmínky (§104 odst. 2, §241b odst. 2 o. s. ř.).
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. října 2011
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu