ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.4630.2010.1
sp. zn. 25 Cdo 4630/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o 2.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 130/2008, o dovoláních žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2009, č. j. 68 Co 47/2010-62, a ze dne 8. 4. 2010, č. j. 68 Co 151/2010-68, takto:
I. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2009,č. j. 68 Co 47/2010-62, se odmítá.
II. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2010, č. j. 68 Co 151/2010-68, se zastavuje.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2009, č. j. 68 Co 47/2010-62, jímž bylo potvrzeno usnesení ze dne 2. 11. 2009, č. j. 12 C 130/2008-52, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení. Následně žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 8. 4. 2010, č. j. 68 Co 151/2010-68, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 10. 11. 2008, č. j. 12 C 130/2008-12, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl jeho podání ze dne 7. 7. 2008 (postupem podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. pro neodstranění vad podání).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) zjistil, že obě dovolání byla proti pravomocným usnesením odvolacího soudu podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř.
Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2009, č. j. 68 Co 47/2010-62, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Žalobce tímto dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž nebylo vyhověno návrhu na ustanovení advokáta pro řízení. Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení §237 o. s. ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení §238, §238a o. s. ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1213).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
Rozhodnutí o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2010, č. j. 68 Co 151/2010-68, pak brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 o. s. ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
V posuzované věci žalobce podal dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení nebylo vyhověno (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 6. 2010, č. j. 12 C 130/2008-74, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2010, č. j. 68 Co 385/2010-93). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 10. 2010, č. j. 12 C 130/2008-98, byl žalobce vyzván, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení zvolil právního zástupce - advokáta, a předložil jím doplněné dovolání s poučením, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce si však v takto určené lhůtě ani dodatečně advokáta pro dovolací řízení nezvolil.
Vzhledem k tomu, že žalobce nedostatek povinného zastoupení ani dodatečně neodstranil, ačkoliv byl poučen o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení i o důsledcích nesplnění této podmínky, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2, věty třetí, o. s. ř. zastavil, aniž se zabýval otázkou dalších náležitostí podaného dovolání.
O náhradě nákladů obou dovolacích řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. ledna 2011
JUDr. Marta Škárová, v. r
předsedkyně senátu