ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.1931.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 1931/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně: ANKELA - s.r.o. , se sídlem v Kolíně IV, Zengrova 601, identifikační číslo 27097391, zastoupené JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem v Kolíně III., Politických vězňů 98, proti žalovanému: M. N. , zastoupenému Mgr. Vlastimilem Robešem, advokátem se sídlem v Mikulově, Alfonse Muchy 3, o 1.279.412,59 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 321/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. února 2011, č. j. 37 Co 86/2009-97, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. října 2008, č. j. 61 C 321/2004-69, zamítl žalobu, jíž se žalobce (Mgr. Jiří Zrůstek, advokát se sídlem v Blansku, Čelakovského 6, správce konkurzní podstaty úpadce Bona Café s.r.o., se sídlem v Brně, Březová 49a) domáhal zaplacení částky 1.279.412,50 Kč s úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně v průběhu odvolacího řízení (o odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně) usnesením ze dne 8. února 2011, č. j. 37 Co 86/2009-97, k návrhu žalobce rozhodl podle §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), že namísto žalobce Mgr. Jiřího Zrůstka, advokáta se sídlem v Blansku, Čelakovského 6, správce konkurzní podstaty úpadce Bona Café s.r.o., se sídlem v Brně, Březová 49a, identifikační číslo 46344322 (dále též jen „původní žalobce“), vstupuje do řízení jako žalobkyně ANKELA - s.r.o., se sídlem v Kolíně IV, Zengrova 601, identifikační číslo 27097391 (dále též jen „žalobkyně“).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení §239 odst. 1 písm. b) ve spojení s §237 odst. 3 o. s. ř. (zásadní právní význam napadeného usnesení spatřovala v řešení otázky, zda zamýšlený nástupce žalobce může udělit souhlas se svým vstupem do řízení v době, kdy původní žalobce ještě návrh podle §107a o. s. ř. u soudu nepodal) a odůvodnila jej §241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Namítala, že do doby než se dosavadní účastník rozhodne záměnu provést, nemohou být vyžadována stanoviska zamýšlených nástupců k této záměně, neboť by byla předčasná. Protože původní žalobce navrhl „záměnu účastníků“ podáním došlým soudu dne 22. 11. 2010, nemá její podání ze dne 15. 11. 2008, v němž vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení, žádnou právní relevanci a soud k němu neměl přihlížet. V době, kdy soud rozhodoval podle §107a o. s. ř. souhlas se vstupem do řízení neudělila a udělit jej nechce. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904) – není důvodné.
K tomu, aby mohl soud vyhovět návrhu na vstup nového žalobce do řízení namísto žalobce dosavadního, požaduje ustanovení §107a o. s. ř., aby takový postup dosavadní žalobce navrhl a ten, kdo má vstoupit na místo žalobce, s takovým postupem souhlasil. To je v projednávané věci splněno, přičemž není podstatné, v jakém pořadí došel soudu návrh dosavadního žalobce a souhlas budoucího žalobce.
Je-li pro rozhodování soudu (§154 odst. 1 ve spojení s §211 a §167 odst. 2 o. s. ř.), rozhodující stav v době vydání rozhodnutí, je pro posouzení splnění podmínek §107a o. s. ř. významné, zda v době jeho rozhodování, již došlo k rozhodným skutečnostem, tedy i to, zda původní žalobce navrhl, aby do řízení místo něj vstoupil nabyvatel práva a zda ten, kdo má do řízení na místo žalobce vstoupit s tím souhlasil. Ani z textu §107a o. s. ř. nevyplývá, že by návrhu na vstup do řízení bylo možné vyhovět pouze tehdy, byl-li soudu doručen dříve než souhlas nového žalobce, nebo pokud obě podání došla současně. Nabyvatel práva může kdykoliv sdělit soudu, že souhlasí se svým vstupem do řízení, tedy i bezprostředně poté, co nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, aniž by vyčkával, až návrh původního žalobce dojde soudu; jeho projev vůle však - sám o sobě - k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. nestačí. K návrhu na vstup do řízení je legitimován pouze původní žalobce, pokud by návrh nepodal, souhlas nabyvatele práva se vstupem do řízení by na okruh účastníků řízení vliv neměl.
Lze tak shrnout, že došel-li návrh na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., soudu až v době, kdy již nabyvatel práva sdělil soudu, že souhlasí se svým vstupem do řízení, není to překážkou proto, aby soud takovému návrhu vyhověl.
Z uvedeného vyplývá, že posouzení věci odvolacím soudem je správné a dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. dán není. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. července 2011
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu