ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.2175.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 2175/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně J. K. , proti žalované CIB Flats P10, a.s. , IČO: 27210324, se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 823/33, zastoupené JUDr. Alešem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Svobodova 7, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 41/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2009, č. j. 11 Co 430/2008-34, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem
ze 14. 1. 2009, č. j. 11 Co 430/2008-34, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále „soud prvního stupně“) z 23. 6. 2008, č. j. 15 C 41/2008-20, kterým bylo určeno, že „výpověď z nájmu bytu k. ú. S., obec P., kterou dala žalovaná žalobkyni dopisem ze dne 12. 12. 2007, je neplatná“, a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Protože jde o rozsudek vydaný před 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (Čl. II, bod 12. tohoto zákona) – dále „o. s. ř.“, a §243c odst. 2 občanského soudního řádu ve znění uvedené novely.
Dovolání, které žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu včas a řádně zastoupená, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť jím byl potvrzen první rozsudek soudu prvního stupně, a z následujících důvodů nemůže být přípustné
ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Dovolatelka uplatila dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Za nesprávný považuje závěr odvolacího soudu, že výpověď z nájmu bytu žalobkyně z 12. 12. 2007 je neplatná pro neurčitost podle §37 občanského zákoníku (dále „obč. zák“).
Nejvyšší soud ve svém rozsudku z 25. 11. 2009, sp. zn. 26 Cdo 1109/2009, zaujal právní názor, že ve vztahu k určitosti výpovědi pronajímatele (§37 odst. 1 obč. zák.) dané z důvodu podle §711 odst. 2 písm. b) obč. zák., spočívajícího v neplacení nájemného a úhrad za služby, je třeba, aby pronajímatel dostatečně určitě skutkově vymezil uplatněný výpovědní důvod tak, aby z ní bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění; nestačí tedy, aby např. pouze uvedl, že „nájemce nezaplatil nájemné a úhrady za služby ve výši odpovídající trojnásobku těchto měsíčních plateb“, nebo že „dluží na uvedených platbách konkrétní částku“, uvedenou ve výpovědi, ale je třeba, aby specifikoval, z čeho se tato částka sestává (nejlépe tak, že uvede, za které konkrétní měsíce a kolik nájemce nezaplatil). K uvedenému právnímu názoru se dovolací soud přihlásil i v rozsudku z 20. 10. 2010, sp. zn. 26 Cdo 4145/2009, a nemá důvodu se od něj odchýlit ani v projednávané věci.
Jestliže tedy odvolací soud dospěl k závěru, že výpověď z 12. 12. 2007 je podle §37 odst. 1 obč. zák. neurčitá, je-li v ní vymezen výpovědní důvod podle §711 odst. 2 písm. b) obč. zák. tak, že byla pouze vyčíslena dlužná částka ke dni podání výpovědi ve výši
35.956,50 Kč, je jeho právní posouzení věci v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti napadenému rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší, a proto bylo Nejvyšším soudem podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto.
Podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. by žalobkyni vůči žalované náležela náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jí však nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. června 2011
JUDr. Marie Rezková
předsedkyně senátu