ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.2425.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 2425/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce V. J. , bytem Chomutov, Jirkovská 5008, zastoupeného Mgr. Bohuslavem Rollem, advokátem se sídlem Chomutov, Nerudova 63, o nejasné podání, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 41 Nc 2704/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. září 2008, č. j. 11 Co 526/2008-49, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 24. 9. 2008, č. j. 11 Co 526/2008-49, potvrdil usnesení ze dne 27. 6. 2008, č. j. 41 Nc 2704/2008-37, kterým Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) odmítl „podání žalobce došlé soudu dne 13. 3. 2008“, a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud – poté, co zrekapituloval obsah podání žalobce (ze dne 13. 3. 2008, 10. 4. 2008 a 21. 4. 2008) – přisvědčil soudu prvního stupně v názoru, že žalobce ani přes jeho výzvu (obsaženou v usnesení ze dne 1. 4. 2008, č. j. 41 Nc 2704/2008-24) neodstranil neurčitost a nesrozumitelnost žalobního petitu; v řízení tak nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat (§43 odst. 2 o. s. ř.), neboť nebylo zřejmé čeho se domáhá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupen advokátem) dovolání, které doplnil prostřednictvím advokáta, jenž mu byl ustanoven soudem. Přípustnost dovolání neopřel o žádné zákonné ustanovení a uplatnil v něm dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Namítá, že podání došlé soudu dne 13. 3. 2008 bylo srozumitelné, určité a obsahovalo všechny zákonné náležitosti; proto o něm mělo být „příslušnými soudy zákonným způsobem rozhodnuto“. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 24. září 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.”).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 a 4 o. s. ř., věc projednal a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle ust. §239 odst. 3 o. s. ř., není důvodné.
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny; takovéto vady namítány nebyly a z obsahu spisu se nepodávají.
Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem a které kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. §79 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení §79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. V žalobě musí být uvedeny takové skutečnosti, kterými je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (§43 odst. 1 o. s. ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen (§43 odst. 2 o. s. ř.).
S odvolacím soudem je třeba souhlasit v tom, že podání žalobce nesplňuje náležitosti žaloby, zejména že z něj nelze dovodit, jaké skutečnosti tvrdí, co má být předmětem řízení, že označení účastníků je nedostečné, a také žalobní petit je neurčitý a nesrozumitelný; pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat.
Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod podle ust. §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. není naplněn a dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud jako soud dovolací proto dovolání proti napadenému rozhodnutí zamítl podle ust. §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř.
Jelikož jediným účastníkem tohoto dovolacího řízení byl pouze žalobce, nepřichází výrok o náhradě nákladů mezi účastníky pojmově v úvahu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. ledna 2011
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á, CSc., v. r.
předsedkyně senátu