ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.4093.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 4093/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce V. V. , zastoupeného JUDr. Janou Mikulovou, advokátem se sídlem v Ostravě – Porubě, Hlavní 1023/55, proti žalované RPG Byty, s. r. o. , se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, IČ: 27769127, zastoupené JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 C 183/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. března 2008, č. j. 11 Co 69/2008-99, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 1. listopadu 2007, č. j. 36 C 183/2006-84, zamítl žalobu na určení, že je neplatná výpověď žalované z nájmu žalobce k „bytu č. 13, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, v domě č. p. 511, č. or. 1 na ulici U Oblouku v O.“ (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. března 2008, č. j. 11 Co 69/2008-99, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé I., změnil ho v nákladovém výroku II. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce – nezastoupen advokátem – dovolání, v němž vyjádřil nesouhlas s uvedeným rozhodnutím. Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. srpna 2008, č. j. 36 C 183/2006-113, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Poté mu usnesením ze dne 2. prosince 2008, č. j. 36 C 183/2006, ustanovil pro dovolací řízení zástupkyní advokátku JUDr. Šárku Apltauerovou. K odvolání advokátky odvolací soud usnesením ze dne 27. února 2009, č. j. 11 Co 79/2009-128, změnil citované usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci ustanovil pro dovolací řízení zástupkyní advokátku JUDr. Janu Mikulovou; usnesení nabylo právní moci 8. dubna 2009. Usnesením ze dne 31. prosince 2009, č. j. 36 C 183/2006-144, pak soud prvního stupně nezprostil advokátku JUDr. Janu Mikulovou povinnosti zastupovat žalobce v dovolacím řízení. K odvolání advokátky odvolací soud usnesením ze dne 18. března 2010, č. j. 11 Co 105/2010-156, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil; usnesení nabylo právní moci dne 22. dubna 2010. Dovolání žalobce pak bylo nahrazeno podáním advokátky JUDr. Mikulové, přičemž toto podání bylo podáno u soudu prvního stupně dne 17. srpna 2010.
Podle čl. II bodu 12 věty první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 12. března 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o.s.ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Jak vyplývá z ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Jestliže si dovolatel zvolí advokáta (popř. jestliže je mu advokát ustanoven soudem) až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení nezbytné, aby advokát již učiněné podání (ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o.s.ř.) nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné pod č. 64 v sešitě č. 6 z roku 2000 časopisu Soudní judikatura). Pokud se tak nestane, podmínka povinného advokátního zastoupení není splněna.
Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V posuzované věci podal žalobce dne 10. června 2008 přímo u soudu prvního stupně včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Ustanovená advokátka JUDr. Jana Mikulová ve dvouměsíční dovolací lhůtě (§240 odst. 1 ve spojení s ustanovením §241b odst. 3 věty druhé za středníkem o.s.ř.) počítané od 8. dubna 2009 (právní moc usnesení odvolacího soudu ze dne 27. února 2009, č. j. 11 Co 79/2009-128) dovolání sepsané samotným žalobcem nenahradila vlastním podáním, jeho podání nedoplnila a ani se s ním písemně či ústně do protokolu neztotožnila (byť k tomu byla navíc vyzvána usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. října 2009, č. j. 36 C 183/2006-131). Přitom k dovolání podanému přímo u soudu prvního stupně takřka po čtyřech měsících od právní moci usnesení odvolacího soudu ze dne 18. března 2010, č. j. 11 Co 105/2010-156 (konkrétně dne 17. srpna 2010) nelze přihlížet.
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s ustanovením §241 odst. 4 o.s.ř. nebyla přes opatření provedené soudem prvního stupně ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o.s.ř. splněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010, sp. zn. 26 Cdo 853/2010 /ústavní stížnost podanou proti citovanému usnesení Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. II. ÚS 2794/10/). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Dovolací soud navíc dodává, že pokud by dovolací řízení nebylo zastaveno, muselo by být dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. jako nepřípustné odmítnuto. Ačkoli dovolání by mohlo být přípustné pouze podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., dovolatel (s přihlédnutím k obsahu dovolání - §41 odst. 2 o.s.ř.) zčásti uplatnil nepřípustný dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř. (byť odkázal na dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., který však nijak obsahově nekonkretizoval). Právní otázka zpochybněná prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. již byla v soudní praxi vyřešena a odvolací soud se od jejího řešení neodchýlil. V ustálené soudní praxi totiž není pochyb o tom, že ujednání (obsažené ve smlouvě o nájmu bytu uzavřené na dobu určitou), podle něhož „bude-li nájemce řádně dodržovat podmínky uvedené ve smlouvě o nájmu bytu, bude tato smlouva opět prodloužena na dobu určitou“, nezakládá automatické prodloužení (nebo obnovení) nájemního vztahu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 27. června 2002, sp. zn. 28 Cdo 1078/2002, uveřejněné pod C 1321 ve svazku 19 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze 7. ledna 2008, sp. zn. 26 Cdo 3419/2006, a z 20. dubna 2010, sp. zn. 26 Cdo 4955/2008).
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalované v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by měla jinak právo proti dovolateli, který zavinil zastavení dovolacího řízení (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. února 2011
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu