ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.439.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 439/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce P. H. , zastoupeného JUDr. Martinem Kölblem, advokátem se sídlem Praha 1, Štěpánská 39, proti žalovaným 1/ V. B. a 2/ E. B. , o zaplacení částky 227.430,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 144/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2010, č. j. 19 Co 529/2009-193, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem (částečným) ze dne 17. ledna 2008, č. j. 30 C 144/2004-123, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na zálohovaných službách spojených s užíváním bytu částku 33.556,45 Kč, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu plateb za služby spojené s užíváním bytu další částku 13.922,55 Kč spolu s poplatky z prodlení z částky 47.479,- Kč, a rozhodl, že o nároku žalobce ve výši 179.951,- Kč s příslušenstvím bude rozhodnuto v konečném rozsudku.
Následně soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. února 2009, č. j. 30 C 144/2004-167, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku na dlužném nájemném částku 72.372,60 Kč a zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu dlužného nájemného další částku 107.578,40 Kč spolu s poplatky z prodlení z částky 179.951,- Kč; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. června 2010,
č. j. 19 Co 529/2009-193, odmítl – podle §43 odst. 2 ve spojení s ustanovením §211 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) – odvolání žalobce z 22. února 2008 a z 13. března 2009 proti citovaným rozsudkům soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dovodil, že v odvolacím řízení nebylo možno pokračovat pro vady odvolání, které žalobce neodstranil ani na základě výzev soudu prvního stupně (usnesení z 19. března 2008,
č. j. 30 C 144/2004-135, ze 14. května 2009, č. j. 30 C 144/2004-179, a z 24. listopadu 2009, č. j. 19 Co 529/2009-190, které mu byly doručeny 11. dubna 2008, 12. června 2009
a 8. prosince 2009), a to i přes poučení, jehož se mu ve smyslu §43 odst. 2 o. s. ř. dostalo ze strany soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dne 1. října 2010 žalobce dovolání; k opožděnému doplnění dovolání doručenému soudu prvního stupně dne 25. října 2010 dovolací soud nepřihlížel (§240 odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Ustálená soudní praxe dovodila, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 a §211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost – §229 odst. 4 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 10. března 2005, sp. zn. 29 Odo 837/2003, a ze 14. července 2010, sp. zn. 26 Cdo 707/2010).
Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. pro nepřípustnost odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. června 2011
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu