ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.2393.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 2393/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce J. P. , v dovolacím řízení právně nezastoupeného, proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 9 C 142/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 14. 1. 2011, č. j. 9 C 142/2010-18, takto:
I.Řízení o dovolání se zastavuje .
II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Prachaticích shora označeným bylo ve výroku I. pro opožděnost odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení téhož soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 9 C 142/2010-13, kterým bylo zastaveno řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (vzhledem k tomu, že žalovaný subjekt nemá způsobilost být účastníkem řízení). Ve výroku II. bylo dále rozhodnuto o nákladech řízení o odvolání před soudem prvního stupně, a to tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Proti odmítavému usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, které bylo značně nesrozumitelné a postrádalo relevantní zákonem stanovené náležitosti podání, a to jak v rovině obecné (§42 odst. 4 o. s. ř.), tak v rovině speciální, tj. pokud jde o samotný charakter dovolání jako takového (§241a odst. 1 o. s. ř.). Při podání dovolání navíc dovolatel nebyl zastoupen advokátem či notářem, jak ukládá ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. Ačkoli žalobce nebyl poučen o nutnosti zvolit si pro podání dovolání právního zástupce z řad advokátů, ani o tom, že (a jak) má odstranit vady dovolání, není to na překážku tomu, aby mohlo být rozhodnuto v níže uvedených intencích.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. platí, že dovoláním lze napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, a pouze tehdy, připouští-li to zákon.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze (a to i v případě, rozhoduje-li o odvolání účastníka); občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/1998, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 10/2001).
Z dosavadního průběhu dovolacího řízení nelze identifikovat žádné náklady,
které by měly být někomu k náhradě přisouzeny.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 10. srpna 2011
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.
předseda senátu