Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.01.2011, sp. zn. 28 Cdo 3795/2010 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3795.2010.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3795.2010.2
sp. zn. 28 Cdo 3795/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce S. V., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Vaškem, advokátem se sídlem Lískovecká 2089, Frýdek – Místek, proti žalovaným 1) L. S., 2) A. S., oběma zastoupeným JUDr. Ivo Hešíkem, advokátem se sídlem, Lepařova č. 8, Opava, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 37 C 120/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.6.2010, č. j. 57 Co 87/2010 – 90 takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen uhradit na náklady dovolacího řízení částku 3.090,- Kč k rukám právního zástupce žalovaných. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 25.11.2009, č. j. 37 C 120/2008 - 45 v napadené části, kterým byla zamítnuta žaloba na obnovu řízení (výrok I.). O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 12.666,- Kč k rukám jejich právního zástupce ( výrok II.). Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním posouzením a zdůraznil, že žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, kterou se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad a nelze napadnout samotné hodnocení důkazů. Z uvedeného důvodu proto není možno přezkoumávat v rámci řízení o povolení obnovy řízení právní hodnocení věci, zabývat se tím, zda okresní soud, případně odvolací soud posuzoval či neposuzoval žalobcem uplatněný nárok podle §8 odst. 1 zákona o půdě i z pohledu případného protiprávního zvýhodnění právních předchůdců žalovaných, ani to, zda byla vůči žalobci splněna poučovací povinnost soudu podle §118a o. s. ř. či nikoliv. Pro posouzení toho, zda jsou splněny podmínky pro povolení obnovy řízení je rozhodující pouze posouzení toho, zda žalobcem nyní předkládané důkazy jsou takového charakteru, aby splňovaly podmínky stanovené §228 odst. 1 o. s. ř. pro povolení obnovy řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatoval, že žádný z důkazů žalobcem navrhovaných, takový charakter nemá. Především se nejedná o důkazy, které by mohly vést k povolení obnovy řízení podle §228 odst. 1 písm. b) o. s. ř., protože tyto důkazy žalobce neoznačil k prokázání svých tvrzení a nenavrhoval jejich provedení v původním řízení, takže nenastala situace, že by tyto důkazy nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v §205a a §211 o. s. ř. též před odvolacím soudem jenom proto, že tomu bránila překážka objektivní povahy. Pokud žalobce namítá, že již v řízení před okresním soudem navrhoval k provedení důkaz stavebními povoleními před rokem 1988, který navrhl při jednání 3. 9. 2002, pak nutno upozornit na to, že tento důkaz byl navržen nikoliv k prokázání cenového zvýhodnění žalovaných, a tedy nesprávnosti znaleckého posudku ing. Trunečky, ale v rámci prokazování změny stavebně-technického charakteru a souvislostí se zemědělskou výrobou v M. H., což takto hodnotil i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 19. 3. 2009, č. j. III. ÚS 1033/08, ve kterém se vypořádal i s dalšími námitkami žalobce stran neprovedení navrhovaných důkazů a žalobcem namítaným neúplným a nesprávným hodnocením provedeného dokazování. Z uvedeného proto plyne, že za situace, kdy žalobce nyní navrhované důkazy nenavrhoval k provedení v původním řízení, nemohou tyto nyní podle §228 odst. 1 písm. b) o. s. ř. vést k povolení obnovy řízení. Žalobcem předkládaný důkaz, konkrétně dopis zemědělského odboru ONV v Opavě finančnímu odboru ze dne 22. 11. 1957, ani na něj navazující následně dohledané listiny, nyní předkládané k důkazu, konkrétně faktura vystavená okresním stavebním podnikem dne 15. 12. 1957, roční stavební smlouva dodavatelská ze dne 21. 2. 1957, objednávka ze dne 21. 1. 1957 a rozhodnutí ze dne 2. 10. 1957 nemohou být důvodem pro povolení obnovy řízení podle §228 odst.1 písm. a) o. s. ř. Jestliže uvedené ustanovení umožňuje povolení obnovy řízení jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl účastník použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a §211 o. s. ř. též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci, pak bylo nutno uzavřít, že předložené listinné důkazy takový charakter nemají. Dopis ze dne 22. 11. 1957 byl žalobcem k důkazu navržen již v odvolacím řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Co 543/2006 a byl odvolacím soudem odmítnut jako důkaz v řízení v systému neúplné apelace nepřípustný podle §205a o. s. ř. Jestliže byl tento důkaz odvolacím soudem odmítnut právě pro jeho rozpor s §205 o. s. ř. jako nepřípustný, nebylo možno se na základě tohoto důkazu domoci obnovy řízení, protože pro řízení o povolení obnovy řízení je přípustný pouze takový důkaz, jehož uplatnění v odvolacím řízení umožňuje §205a a §211a o. s. ř. Byl-li tento důkaz odvolacím soudem shledán nepřípustným podle §205a o. s. ř., nebylo možno v řízení o povolení obnovy řízení nově jeho přípustnost zkoumat, tedy přezkoumávat procesní postup uvedeného soudu. Za situace, kdy byl důkaz dopisem ze dne 22. 11. 1957 shledán v rozporu s ustanovením §205a o. s. ř., tedy v dovolacím řízení důkazem nepřípustným, bylo by stejně naloženo i s dalšími nyní nově předkládanými důkazy, pokud by byly v dovolacím řízení sp. zn. 11 Co 543/2006 navrženy. Jednalo by se o důkazy v systému neúplné apelace odvolacího řízení nepřípustné podle §205a o. s. ř., protože nebyly přes poučení soudu navrženy v řízení před okresním soudem a nejedná se o důkazy, které se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu ( §205a odst. 1 písm. a) o. s. ř.), nebo důkazy jimiž má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( §205a odst. 1 písm. b) o. s. ř.), nejedná se ani o tvrzení a důkazy, k nimž by okresní soud nepřihlédl přesto, že byly tvrzeny, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle §118b nebo §175 odst. 4, části první, věty za středníkem, ani o důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí okresního soudu ( §205a odst. 1 písm. c) o. s. ř.), protože věrohodnost důkazních prostředků nelze zpochybnit navržením dalších důkazů, pomocí kterých má být skutkový stav zjištěn, než jak ho zjistil okresní soud na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Již shora bylo uvedeno, že v řízení o povolení obnovy řízení nemůže soud přezkoumávat správnost procesního postupu soudu a splnění jeho poučovacích povinností, a proto nelze učinit ani závěr o přípustnosti nově navrhovaných důkazů z pohledu §205a odst. 1 písm. d) o. s. ř., a protože odvolatel, tedy žalobce, byl v řízení před okresním soudem poučen podle §119a o. s. ř. a tvrzené skutečnosti a nově navrhované důkazy nenastaly až po vyhlášení rozsudku okresního soudu, nebyly by tyto důkazy na základě §205a odst. 1 písm. e) a f) o. s. ř., pokud by byly navrženy, rovněž v uvedeném odvolacím řízení přípustné. Za této situace je závěr okresního soudu o tom, že zde nejsou splněny předpoklady pro povolení obnovy řízení podle §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zcela správný. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozoval ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( §237 odst. l písm.c) o. s. ř.) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( §237 odst. 3 o. s. ř.). Přípustnost dovolání dovozoval rovněž z §238 odst. 1 písm. a), podle něhož je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Důvodnost spatřoval ve skutečnosti, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( §241a, odst. 1 písm. b) o. s. ř. ). Žalobce se domáhal přezkoumání rozhodnutí krajského i okresního soudu v celém znění neboť se podle jeho názoru nezabývaly otázkou, zda nové důkazy opravují důkazy předložené v původním řízení. Podle jeho názoru jde nepochybně o důkazy, které existovaly v průběhu řízení u soudu prvního stupně, ale nebylo možné je použít jako např. důkazy o nesprávném ocenění nemovitosti a neoprávněném zvýhodnění žalované strany. Dovolatel se proto domnívá, že je dán důvod pro obnovu řízení podle ustanovení §205a odst. 1 písm. f) o. s. ř.a navrhl doplnění důkazů znaleckým posudkem za účelem posouzení cenového zvýhodnění novým znalcem. Závěrem navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou nižších instancí a vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně. K dovolání žalobce podali žalovaní vyjádření. Dovolání žalobce označili za nedůvodné, neboť krajský soud ve svém odůvodnění správně poukázal na to, že soud prvního stupně se vypořádal se všemi předloženými důkazy a došel k závěru, že nejsou dány důvody obnovy podle ustanovení §228 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť se nejedná o důkazy, které již byly označeny v původním řízení, nebylo možno je provést a nově předložený důkaz podle názoru žalovaných je právně irelevantní. Závěrem žalovaní navrhli, aby dovolací soud dovolání žalobce jako bezdůvodné zamítl a o nákladech dovolacího řízení rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným nákladu nákladů řízení v celkové výši 11.280,- Kč k rukám jejich právního zástupce. Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou – účastníkem řízení, řádně zastoupenou advokátem ( §241 odst. 1 o.s.ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. l o. s. ř. je přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Dovolací soud však dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Ze znění §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vyplývá, že žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Z předchozího řízení vyplývá, že dovolatel byl v řízení před okresním soudem poučen podle §119a o. s. ř. a tvrzené skutečnosti a nově navrhované důkazy nenastaly až po vyhlášení rozsudku okresního soudu a pokud by byly navrženy, nebyly by tyto důkazy na základě §205a odst. 1 písm. e) a f) o. s. ř. v odvolacím řízení přípustné. Dovolací soud se ztotožňuje se závěry soudů obou nižších instancí o tom, že zde nebyly splněny předpoklady pro povolení obnovy řízení a odkazuje na vyčerpávající odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.6.2010, č. j. 57 Co 87/2010 – 90. Vzhledem k výše uvedenému dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl jako zjevně bezdůvodné. Úspěšným žalovaným vzniklo podle §243b odst. 5 a §224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Tyto náklady představovala odměna za jeden úkon právní služby, a to za písemné vyhotovení vyjádření k dovolání. Výchozí sazba odměny podle §10 odst. 1 vyhlášky č. 448/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb. činila 7.000,- Kč. Tuto výchozí částku však bylo nutné dvakrát krátit, poněvadž v řízení byl protistranou učiněn jediný úkon a dovolání bylo odmítnuto ( §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1 cit. vyhl.). Po této redukci činila výše odměny částku 1.750,- Kč navýšených o 30 % tj. o 525,- Kč, tedy celkem 2.275,- Kč. S přičtením režijního paušálu ve výši 300,- Kč ( §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), konečná cena nákladů dovolacího řízení činí částku 2.575,- Kč. S přičtením DPH ve výši 20 % pak celkem 3.090,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 5. ledna 2011 JUDr. Josef R a k o v s k ý, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/05/2011
Spisová značka:28 Cdo 3795/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3795.2010.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Obnova řízení
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 700/11
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25