ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.1124.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 1124/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Ing. Z. N. , zastoupeného JUDr. Alešem Zemanem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Svobodova 7, PSČ 128 00, za účasti JUDr. H. Z. , advokátky, jako správkyně konkursní podstaty navrhovatele, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 138/2010, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. října 2010, č. j. 14 Cmo 414/2010-12, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 24. srpna 2010, č. j. 76 Cm 138/2010-5, kterým Městský soud v Praze postupem podle §75b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by bylo JUDr. H. Z. jako správkyni konkursní podstaty navrhovatele uloženo, aby se od okamžiku doručení daného usnesení zdržela výkonu práv navrhovatele, jakožto jediného společníka společnosti K+Z Handel-Montagebau, s. r. o.
Navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., uplatňuje dovolací důvody dle §241a odst. 2 o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé, jímž usnesení o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření (ani usnesení odvolacího soudu je potvrzující) není (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. pak nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. července 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu