ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.2490.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 2490/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatele P. B. , zastoupeného Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem, se sídlem v Brně, Joštova 4, PSČ 602 00, za účasti společnosti BARATI ENGENEERING, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Mlýnská 326/13, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26247291, zastoupené Mgr. Adamem Bezděkem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 107/2008, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. října 2009, č. j. 5 Cmo 84/2009-74, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti BARATI ENGENEERING, spol. s r. o. na náhradu nákladů dovolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 4.860,- Kč, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil k odvolání navrhovatelky usnesení ze dne 20. října 2008, č. j. 50 Cm 107/2008-48, jímž Krajský soud v Brně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti BARATI ENGENEERING, spol. s r. o. (dále jen „společnost“), konané dne 29. října 2007, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti.
Odvolací soud – vycházeje z toho, že napadená valná hromada, jež se konala dne 29. října 2007 od 16.49 hod. v kanceláři notáře JUDr. Přemysla Kalouse, byla řádně a včas svolána – uzavřel, že navrhovatel podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o jeho odvolání z funkce jednatele (doručený soudu 1. února 2008) po uplynutí tříměsíční preklusivní lhůty podle ustanovení §131 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), počítané ode dne konání napadené valné hromady. I kdyby skutečnost, že se valná hromada oproti údaji uvedenému v pozvánce (16.15 hod.) konala se zpožděním 34 minut, odůvodňovala závěr, podle kterého nebyla svolána řádně (jak tvrdí navrhovatel), mohl se navrhovatel s ohledem na okolnosti tohoto případu o konání valné hromady dozvědět bezprostředně. I v takovém případě, uzavřel odvolací soud, by tudíž jeho návrh byl podán opožděně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán, je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. (srov. §237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.), jestliže tvrzené vady řízení nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).
Z uvedených důvodů není způsobilá založit přípustnost dovolání námitka, podle které odvolací soud nevyslechl dovolatelem navrhovaného svědka, což mu znemožnilo správně zjistit skutkový stav (jíž dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., aniž vytýkaná vada řízení zahrnuje otázku zásadního právního významu). Výtkou, podle níž odvolací soud „zřejmě vzal za důkaz nepravdivá tvrzení žalovaného obsažená ve vyjádření k odvolání dovolatele“, pak dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vůbec k dispozici a k jehož prověření tudíž dovolání připustit nelze.
V rovině právního posouzení dovolatel brojí jak proti závěru odvolacího soudu, podle něhož je v projednávané věci nutné počítat lhůtu pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ode dne konání valné hromady (neboť byla řádně a včas svolána), tak i proti závěru, že se o konání valné hromady mohl s ohledem na okolnosti případu dozvědět bezprostředně, v důsledku čehož by návrh byl podán opožděně i tehdy, jestliže by se lhůta podle §131 odst. 1 obch. zák. počítala od okamžiku, kdy se mohl dozvědět o konání valné hromady.
Spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání věcně projednatelné, jestliže věcnému přezkumu posouzení byť jediné právní otázky brání to, že není splněna podmínka jejího zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Je tomu tak proto, že věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je – podle posledně označeného ustanovení - nepřípustné jako celek (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Přitom posouzení otázky, zda a kdy se dovolatel mohl dozvědět o tom, že se napadená valná hromada konala (byť oproti pozvánce se zpožděním 34 minut), je zcela odvislý od okolností projednávané věci, postrádá potřebný judikatorní přesah a napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož je tříměsíční lhůta, v níž musí být návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti podle ustanovení §131 odst. 1 obch. zák. podán, lhůtou hmotněprávní a preklusivní, a v důsledku jejího marného uplynutí právo podat takový návrh zaniká (a návrh podaný opožděně je nutno zamítnout), je pak v souladu s označeným ustanovením i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 5/2000 a 23/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu nemůže být dovolání přípustné.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle ustanovení §7 písmeno g/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 vyhlášky činí sazba odměny 7.500,- Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 3.750,- Kč, jelikož zástupce společnosti učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 810,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatele celkem 4.860,- Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 30. března 2011
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu