ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.2684.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 2684/2011-195
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Bytového družstva OLGA, družstvo v likvidaci , se sídlem v Praze 4, Machuldova 592, identifikační číslo osoby 60194545, zastoupeného JUDr. Jozefem Buzalkou, narozeným 6. října 1933, bytem v Praze 4, Machuldova 592/2, PSČ 142 00, proti žalované A. Š. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Planetou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Americká 15, PSČ 120 00, o zaplacení 396.450,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 189/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2010, č. j. 14 Cmo 624/2009-167, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2010,
č. j. 14 Cmo 624/2009-167, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2009, č. j. 28 Cm 189/2005-127, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. ledna 2009, č. j. 28 Cm 189/2005-127, zamítl žalobu, jíž se JUDr. Jozef Buzalka „jménem“ Bytového družstva OLGA, družstvo (dnes družstvo v likvidaci, dále též jen „družstvo“) domáhal po žalované zaplacení částky 396.450,- Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozhodnutí (výrok I.), a zavázal JUDr. Jozefa Buzalku označeného jako žalobce k náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Soud prvního stupně - konstatuje, že dle skutkových zjištění má v projednávané věci jít o žalobu, kterou se JUDr. Jozef Buzalka jakožto člen družstva domáhá po žalované náhrady škody postupem dle §243a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) - uzavřel, že dané ustanovení na projednávanou věc nedopadá, neboť žalovaná není členkou představenstva ani jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva či jeho organizační jednotky. Žalobce nadto neprokázal vznik škody ani příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a tvrzenou škodou.
Soud uvedl, že samotné vypracování účetních dokladů žalovanou, která je pouze členkou družstva, a jejich předložení členské schůzi ke schválení „neprokazuje vznik škody zaviněným jednáním žalované“, neboť škoda (pokud vznikla) mohla družstvu vzniknout „až přijetím zpráv o hospodaření na jednotlivých členských schůzích“.
Ze strany žalované nemohlo jít o jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť minimálně JUDr. Jozef Buzalka měl možnost napadnout dle §242 obch. zák. platnost předmětných usnesení členské schůze, což však neučinil.
Vrchní soud v Praze k odvolání podanému JUDr. Jozefem Buzalkou „jménem“ družstva v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé a změnil výrok II. tohoto rozsudku tak, že k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně zavázal přímo Bytové družstvo OLGA, družstvo v likvidaci (výrok první); dále zavázal družstvo k náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok druhý).
Odvolací soud uvedl, že správné označení žalobce v projednávané věci je „Bytové družstvo OLGA, jednající svým členem JUDr. Jozefem Buzalkou“, neboť člen družstva nepodává žalobu svým jménem, ale jedná za družstvo jako jeho zákonný zástupce dle §21 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Nesprávné označení žalobce „JUDr. Jozef Buzalka, člen družstva, jež žalobu podává jménem Bytového družstva OLGA“, obsažené v záhlaví rozsudku soudu prvního stupně, však nemá vliv na věcné posouzení nároku podle §243a obch. zák.
Odvolací soud dále přitakal závěru, podle něhož žalovaná nepatří mezi osoby, vůči nimž může směřovat žaloba dle §243a obch. zák., neboť činnost účetní, vykonávající pro družstvo účetní služby na základě živnostenského oprávnění, není výkonem funkce člena orgánu podílejícím se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky. Způsobí-li družstvu škodu jiná osoba než ta, která je uvedena v §243a obch. zák., může se po ní družstvo domáhat její náhrady podle obecných ustanovení; na takovou situaci však §243a obch. zák. nedopadá.
JUDr. Jozef Buzalka napadl „v zastoupení družstva“ rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., uplatňuje dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dle názoru dovolatele soud prvního stupně provedl bez návrhu záměnu účastníků řízení na straně žalobce, neboť jako žalobce označil JUDr. Jozefa Buzalku a zavázal jej též k náhradě nákladů řízení, ačkoliv v žalobě je jako žalobce označeno družstvo.
Dovolatel nesouhlasí se závěrem, podle něhož žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Namítá, že za právnickou osobou mohou jednat taktéž „její pracovníci jako zástupci“, kteří za ni mohou činit právní úkony, jež jsou vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. To činila i žalovaná, která vykonávala činnosti uvedené v článku 18 stanov družstva.
Dovolatel zpochybňuje taktéž závěr, podle něhož jednání žalované neodporovalo dobrým mravům, namítaje, že pod „§424 o. z. je možné subsumovat i případy oprávněného výkonu práva na úseku účetnictví, který je však prováděn způsobem, jenž směřuje k poškození jiného a stává se tak vlastně zneužitím práva“.
V projednávané věci není dovolání - oproti mínění dovolatele - přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., neboť rozhodnutím odvolacího soudu bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (práva a povinnosti účastníků řízení byla v projednávané věci posouzena shodně).
Nejvyšší soud však dovolání shledává přípustným podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., a to pro řešení otázky výkladu ustanovení §243a obch. zák.
S ohledem na okamžik zahájení řízení v projednávané věci je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný výklad uvedených ustanovení ve znění účinném k 14. říjnu 2005, tedy výklad obchodního zákoníku naposledy ve znění zákona č. 377/2005 Sb.
Podle §243a obch. zák. je každý člen oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi představenstva nebo proti členovi jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky o náhradu škody, kterou družstvu způsobil. Jiná osoba než člen družstva, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony jménem družstva či za družstvo (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, vymáhá-li náhradu škody představenstvo (odstavec 2).
Z ustanovení §103 o. s. ř. vyplývá, že kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Dle §104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Žaloba podle §243a obch. zák. je zvláštním prostředkem ochrany družstva proti zneužití postavení osob, které se podílejí na řízení družstva (a jen proti nim). Uvedené ustanovení zakládá zákonné zmocnění členů družstva podat žalobu proti členovi představenstva nebo jiného orgánu, který se podílí na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky. Okruh osob, proti kterým je každý člen oprávněn podat jménem družstva žalobu o náhradu škody, je ovšem v ustanovení §243a obch. zák. vymezen taxativním způsobem. Z toho plyne, že směřuje-li žaloba proti jiné než v tomto ustanovení výslovně uvedené osobě, nejde (nemůže jít) o spor v režimu §243a obch. zák.
Závěr odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), podle něhož žaloba o náhradu škody směřující proti žalované nespadá do režimu ustanovení §243a obch. zák., neboť žalovaná - vykonávajíc jako podnikatelka pro družstvo účetní služby na základě smluvního vztahu - není členkou představenstva ani jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva či jeho organizační jednotky, je proto správný.
S ohledem na přípustnost dovolání se však Nejvyšší soud zabýval i zjištěním, zda v řízení nedošlo k vadám uvedeným v ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř., které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny, a shledal, že řízení je postiženo vadou, protože projednání věci brání nedostatek podmínek řízení.
Nejde-li totiž v projednávané věci o řízení dle §243a odst. 1 obch. zák. (ale o žalobu o náhradu škody způsobené družstvu jeho členkou), pak zmocnění JUDr. Jozefa Buzalky podat jménem družstva žalobu nelze vyvozovat z ustanovení §243a obch. zák. Jmenovaný proto nemůže být zákonným zástupcem družstva ve smyslu uvedeného ustanovení, ale může družstvo v řízení zastupovat jedině na základě dohody o plné moci (může být jedině zástupcem smluvním).
Podal-li JUDr. Jozef Buzalka za družstvo žalobu o náhradu škody, aniž by zároveň doložil, že je za něj oprávněn v řízení jednat, měl soud prvního stupně postupovat dle §104 odst. 2 o. s. ř. (vyzvat jmenovaného, resp. družstvo, k předložení plné moci, kterou družstvo JUDr. Jozefa Buzalku zmocnilo k zastupování v řízení) a pokusit se tak o odstranění nedostatku průkazu zastoupení, neboť (obecně) jde o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit. Neučinil-li tak, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). O odstranění této vady se pak nepokusil ani odvolací soud.
Z tohoto důvodu Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1 věta druhá a §226 odst. 1 o. s. ř.).
V další fázi řízení soud učiní vhodná opatření k odstranění nedostatku podmínky řízení, přičemž vezme zřetel i na to, že družstvo s tím, aby v řízení bylo zastupováno JUDr. Jozefem Buzalkou, jakož i se samotným vedením řízení, nesouhlasí (srov. obsah podání na č. l. 13 spisu).
V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Při úvaze o tom, komu lze přičítat procesní zavinění ohledně nákladů, jež byly v řízení účastníky vynaloženy, nepřehlédne rovněž i závěry, které Nejvyšší soud učinil v rozhodnutích uveřejněných pod čísly 22/2003 a zejména 30/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. září 2011
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu