ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.277.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 277/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky PHL - G.E.N. s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 28162684, zastoupené JUDr. Alešem Pejchalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, PSČ 120 00, za účasti společnosti OPZ PLUS, a. s., se sídlem v Praze 1, Hradební 3, identifikační číslo osoby 45274835, zastoupené JUDr. Lambertem Halířem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, PSČ 150 00, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 1593, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. srpna 2009, č. j. 7 Cmo 356/2008-876, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti OPZ PLUS, a. s. na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.800,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. února 2008, č. j. F 23513/2008, B 1593-359, vymazal z obchodního rejstříku místopředsedu představenstva společnosti OPZ PLUS, a. s. (dále jen „společnost“) Ing. V. N. a člena představenstva P. N. s datem 14. října 2006 jako dnem vzniku jejich funkce a členství v představenstvu a zapsal 14. říjen 2006 jako den zániku jejich funkce a členství v představenstvu společnosti.
K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil usnesení soudu prvního stupně v části týkající se výmazu místopředsedy představenstva Ing. V. N. se dnem vzniku a zániku funkce a členství v představenstvu k 14. říjnu 2006 z obchodního rejstříku a v části týkající se zápisu dne zániku členství P. N. v představenstvu ke 14. říjnu 2006 do obchodního rejstříku a řízení v této části zastavil. Ve zbývající části změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na výmaz člena představenstva P. N. z obchodního rejstříku odmítl.
Soudy vyšly z toho, že:
1/ Rozsudkem ze dne 25. dubna 2005, č. j. 14 Cmo 361/2004-177, Vrchní soud v Praze rozhodl o neplatnosti emise akcií společnosti v listinné podobě ISIN CS 0008442209.
2/ Dne 14. října 2006 rozhodla valná hromada společnosti o volbě P. N. a Ing. V. N. do představenstva společnosti.
3/ Navrhovatelka se návrhem ze dne 15. února 2008 domáhala výmazu člena představenstva společnosti P. N. a data 14. října 2006 jako dne vzniku jeho členství v představenstvu z obchodního rejstříku.
Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatelka jakožto akcionářka společnosti je osobou mající právní zájem na provedení zápisu. S ohledem na neplatnost emise akcií společnosti v listinné podobě a skutečnost, že akcionář CIMEX Praha, a. s. (právní předchůdce navrhovatelky) nebyl jako majitel zaknihovaných akcií společnosti zapsán do prezenční listiny a nebyla mu umožněna účast na valné hromadě společnosti konané dne 14. října 2006, dovodil, že tato valná hromada nebyla usnášeníschopná.
Ačkoliv se navrhovatelka domáhala pouze výmazu P. N. jako člena představenstva společnosti, rozhodl soud s poukazem na §153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), taktéž o výmazu místopředsedy představenstva Ing. V. N., který byl zvolen členem představenstva na téže valné hromadě společnosti.
Odvolací soud naproti tomu uvedl, že navrhovatelka není s ohledem na §31 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), k podání návrhu aktivně legitimována, neboť jakožto osoba odlišná od podnikatele, jehož se změna zápisu v obchodním rejstříku týká, neprokázala, že společnosti povinnost podat návrh na zápis změn vůbec vznikla.
Rozhodnou skutečností, se kterou je tato povinnost společnosti spojena, je dle názoru odvolacího soudu v případě výmazu zápisu osoby, jíž funkce člena představenstva nevznikla z důvodu neplatnosti její volby či jmenování, pravomocné rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady, či rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady. Takové rozhodnutí však dosud vydáno nebylo.
Jelikož řízení ohledně výmazu Ing. V. N. nebylo zahájeno žádným ze způsobů stanovených zákonem (ani na návrh osoby oprávněné, ani bez návrhu dle §81 odst. 3 o. s. ř.) a nebyla tak splněna „základní podmínka pro rozhodnutí ve věci samé“, odvolací soud v tomto rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení s poukazem na ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Navrhovatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., uplatňujíc přitom dovolací důvod dle §241a odst. 3 o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Odvolací soud dle dovolatelky nesprávně zjistil skutkový stav věci, neboť opomenul, že je akcionářkou společnosti, jak vyplývá - dle jejího názoru - např. z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. dubna 2005, č. j. 14 Cmo 361/2004-177, jakož i z dalších v dovolání citovaných rozhodnutí tohoto soudu. Mylně ji proto pokládá za osobu, která nedoložila svůj právní zájem na podání návrhu, ačkoliv je osobou aktivně legitimovanou k podání tohoto návrhu v souladu s §31 odst. 2 obch. zák.
Dovolatelka dále vytýká odvolacímu soudu, že se patřičně nevypořádal se závěry, k nimž dospěl Vrchní soud v Praze ve výše citovaném rozhodnutí a podle nichž je neplatná emise listinných akcií společnosti blíže specifikovaných v předmětném rozhodnutí a tato neplatná emise nemohla být nahrazena ani jinou (platnou) emisí.
Nové akcie společnosti, jak rozhodla valná hromada společnosti dne 19. července 2000, být platně emitovány nemohly, jelikož této valné hromady se zúčastnili pouze akcionáři prokazující se (neplatnými) akciemi v listinné podobě, a valná hromada tudíž nebyla usnášeníschopná. Dovolatelka, jež má stále akcie v zaknihované podobě, je proto akcionářkou společnosti. Namítá rovněž, že zaknihované akcie nabyla již smlouvou o převodu cenných papírů ze dne 17. dubna 2000, poukazujíc rovněž na své „legitimní očekávání“, že je akcionářkou.
Společnost ve vyjádření k dovolání uvádí, že dovolatelka není osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu, a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl a zavázal dovolatelku nahradit jí náklady dovolacího řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ a §239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř; není však důvodné.
S ohledem na okamžik podání návrhu je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný výklad obchodního zákoníku ve znění účinném k 15. únoru 2008, tedy naposledy ve znění zákona č. 36/2008 Sb.
Z ustanovení §31 odst. 1 obch. zák. vyplývá, že návrh na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku (dále jen „návrh na zápis“) může podat pouze osoba uvedená v §34, případně osoba, o které tak stanoví zákon.
Dle §34 odst. 1 obch. zák. se do obchodního rejstříku zapisují: a/ obchodní společnosti a družstva, b/ zahraniční osoby podle §21 odst. 4, c/ fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají; to platí obdobně pro fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají v některém z uvedených států trvalý pobyt, a d/ další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.
Z ustanovení §32 odst. 3 obch. zák. vyplývá, že návrh na zápis zapisovaných údajů musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.
Podle §31 odst. 2 obch. zák. nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do patnácti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat osoba, která na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží předepsané listiny (přílohy).
Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu se podává závěr, podle něhož podmínkou návrhu podaného jinou osobou podle ustanovení §31 odst. 2 obch. zák. je, že osoba určená v odstavci 1 nesplní svou povinnost do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 52/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
K uvedenému závěru se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení ze dne 24. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 4993/2008, jež je veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách, v kterémžto rozhodnutí dále zdůraznil, že rozhodnou skutečností (ve smyslu §32 odst. 3 obch. zák.), zakládající povinnost osoby uvedené v §34 obch. zák. (zde společnosti) podat návrh, je vždy právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož rozhodnou skutečností - v případě výmazu zápisu osoby, které funkce člena představenstva nevznikla z důvodu neplatnosti její volby - je (jedině) pravomocné rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady či rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, kterým byla do funkce zvolena, je v souladu s hmotným právem (§183 odst. 1 obch. zák. ve spojení s §131 odst. 8 obch. zák.) a odpovídá i dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž platnost usnesení valné hromady nelze, nejsou-li splněny předpoklady vymezené v ustanovení §131 odst. 9 obch. zák., po pravomocném zápisu skutečností z usnesení vyplývajících do obchodního rejstříku přezkoumávat jinak, než právě v řízení dle §131 a §183 obch. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle obsahu rejstříkového spisu nebylo takové rozhodnutí v projednávané věci prozatím vydáno, neboť řízení vedené před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 76 Cm 124/2006, v němž je platnost usnesení valné hromady společnosti konané dne 14. října 2006 dle tvrzení navrhovatelky přezkoumávána, není dosud pravomocně skončeno.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož společnosti nevznikla povinnost podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, pročež se ani navrhovatelka nemohla stát osobou aktivně legitimovanou k jeho podání, je tudíž správný. Z tohoto důvodu v projednávané věci nebyly ani dány podmínky pro to, aby soud překročil návrh navrhovatelky.
Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani žádná z dovolacích námitek, jimiž dovolatelka - posuzováno dle jejich obsahu - poukazuje na to, že je akcionářkou společnosti. Tato otázka není za dané situace pro posouzení její aktivní legitimace rozhodující, neboť - ať navrhovatelka akcionářkou společnosti je, či nikoliv - jde o osobu odlišnou od společnosti, a tudíž je k podání návrhu aktivně legitimována (při splnění dalších předpokladů) pouze v případě, nesplní-li tuto povinnost sama společnost. V projednávané věci však, jak shora uvedeno, společnosti povinnost podat návrh na výmaz člena (členů) představenstva dosud nevznikla.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo a Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo zamítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení §8, §10 odst. 3, a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 4.500,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy celkem činí 4.800,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. dubna 2011
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu