ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.328.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 328/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce Společenství vlastníků jednotek garáží Strašnice čp. 3259 , se sídlem v Praze 10, Strašnice, Štěchovická 3259/10, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 27133818, zastoupeného JUDr. Alešem Adámkem, advokátem, se sídlem v Praze 9 - Černém Mostě, Bojčenkova 1, PSČ 198 00, proti žalovanému M. F. , , o zaplacení částky 5.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 35 C 136/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 30 Co 405/2010-83, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 3. prosince 2009, č. j. 35 C 136/2008-61, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5.400,- Kč s příslušenstvím.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný podání označené jako „kasační stížnost“, jež Nejvyšší soud posoudil podle jeho obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále též jen „o. s. ř.“) jako dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním - jakožto mimořádným opravným prostředkem - napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání dovolatele, však usnesením ve věci samé není. Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Závěr, podle něhož proti výroku usnesení, jímž odvolací soud odmítá odvolání (lhostejno, z jakých příčin), není dovolání přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu, ostatně Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil již v usnesení ze dne 3. října 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2002, pod číslem 196.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. února 2011
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu