ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.3631.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 3631/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Nemocnice Třebotov a. s. , se sídlem v Třebotově, V Lesoparku 81, PSČ 252 26, identifikační číslo osoby 28061543, zastoupené JUDr. Zdeňkem Veselým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 6, PSČ 110 00, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 12197, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2010, č. j. 7 Cmo 499/2009-265, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2010, č. j. 7 Cmo 499/2009-265, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2009, č. j. F 116775/2009, B 12197-235, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 2. října 2009, č. j. F 116775/2009, B 12197-235, Městský soud v Praze zamítl návrh na zápis zvýšení základního kapitálu Nemocnice Třebotov a. s. (dále jen „společnost“), což odůvodnil tím, že lustrací v počítačové databázi bylo zjištěno, že bylo vydáno předběžné opatření, jímž bylo představenstvu společnosti uloženo zdržet se úkonů vedoucích ke zvýšení základního kapitálu společnosti na základě usnesení mimořádné valné hromady společnosti konané 8. ledna 2009 (dále jen „valná hromada“) v době do právní moci rozhodnutí soudu o platnosti usnesení valné hromady.
K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením usnesení rejstříkového soudu potvrdil.
Odvolací soud vyšel z toho, že:
1/ Usnesením ze dne 15. července 2009, č. j. 4 Cmo 401/2009-196, Vrchní soud v Praze změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2009, č. j. F 20773/2009, B 12197-148, tak, že do obchodního rejstříku zapsal usnesení valné hromady, obsahující rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti, neboť je shledal platným.
2/ K návrhu Ing. M. K. probíhalo u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 52/2009 řízení o vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady, ve kterém soud usnesením ze dne 2. září 2009, č. j. 79 Cm 52/2009-19, nařídil předběžné opatření tohoto znění: „Představenstvu akciové společnosti Nemocnice Třebotov a. s. se sídlem Třebotov, V Lesoparku 81, PSČ 252 26, identifikační číslo 280 61 543, se ukládá zdržet se úkonů vedoucích ke zvýšení základního kapitálu uvedené společnosti na základě usnesení valné hromady společnosti ze dne 8. ledna 2009, v době do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 8. ledna 2009.“ (dále jen „předběžné opatření“). Usnesení bylo společnosti doručeno dne 8. září 2009.
3/ Usnesením ze dne 15. září 2009, č. j. 79 Cm 52/2009-43, Městský soud v Praze návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady zamítl.
4/ Dne 23. září 2009 uzavřela společnost, jejímž jménem jednali členové představenstva Ing. A. S. a Ing. M. S., s Ing. H. S. smlouvu o upsání akcií. Dne 24. září 2009 podala společnost, jejímž jménem jednali členové představenstva Ing. M. S. a Ing. H. S., návrh na zápis zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku.
Odvolací soud s odkazem na §76d písm. b/ a §76f odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), konstatoval, že „předběžné opatření“ je vykonatelné doručením a že právní úkon, který byl učiněn tím, pro něhož je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný, je neplatný, jestliže jím byla porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření.
Na tomto základě pak uzavřel, že úkony, které činili členové představenstva společnosti (uzavření smlouvy o úpisu akcií jménem společnosti a podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku), jsou v důsledku nerespektování vykonatelného předběžného opatření neplatné, „když odvolatelem namítané důvody o právní neúčinnosti citovaného předběžného opatření odvolací soud neshledal a předběžné opatření nebylo ani zrušeno ve smyslu §77 odst. 2 o. s. ř.“
Na výše uvedeném závěru nemůže podle názoru odvolacího soudu nic změnit ani zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady, neboť příslušné rozhodnutí soudu prvního stupně nenabylo v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu právní moci, ani to, že (v řízení o zápis rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku) „si otázku platnosti všech usnesení valné hromady posoudil předběžně odvolací soud tak, že jsou platná“. „Dokonce, i kdyby bylo předběžné opatření zrušeno, tak po dobu, po kterou bylo účinné, byly povinné osoby povinny se jím řídit.“
Společnost napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., uplatňujíc dovolací důvody dle §241a odst. 2 o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Otázky zásadního právního významu dovolatelka spatřuje v tom,
1/ zda je možné soudním rozhodnutím (předběžným opatřením) uložit povinnost orgánu akciové společnosti (představenstvu), tj. „nonsubjektu“, a zda tedy orgán akciové společnosti lze považovat za „někoho jiného než účastníka“ ve smyslu ustanovení §76 odst. 2 o. s. ř.
a dále (pro případ kladné odpovědi na otázku sub 1/)
2/ zda právní úkon akciové společnosti zakládá porušení povinnosti uložené jejímu představenstvu.
Soudy obou stupňů se podle dovolatelky především nevypořádaly s námitkou, že usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jež ukládá povinnosti představenstvu akciové společnosti, není rozhodnutím, které by mohlo vyvolat jakékoli právní účinky, neboť jeho výrok je nevykonatelný; jde tedy - dle jejího názoru - o nicotné rozhodnutí.
Zdůrazňujíc, že představenstvo akciové společnosti nemá způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivitu), dovolatelka dovozuje, že představenstvu nemůže být soudním rozhodnutím uložena jakákoli povinnost. Zmocnění k uložení povinnosti představenstvu akciové společnosti pak nepředstavuje ani §76 odst. 2 o. s. ř., podle něhož může soud uložit povinnost někomu jinému než účastníku, lze-li to na něm spravedlivě žádat (představenstvo společnosti nebylo účastníkem řízení, v němž bylo předběžné opatření vydáno), neboť základním předpokladem pro uložení povinnosti je právní subjektivita povinného.
Představenstvu akciové společnosti nemůže být soudním rozhodnutím uložena povinnost i proto, že není způsobilé být účastníkem případného vykonávacího (exekučního) řízení v případě porušení uložené povinnosti.
Dovolatelka konečně namítá, že předběžné opatření nebylo v projednávané věci nikterak porušeno, neboť všechny úkony vedoucí ke zvýšení základního kapitálu na základě usnesení valné hromady činila společnost, nikoli její představenstvo.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. a je i důvodné.
Obecně platí, že právnická osoba je subjektem práva a že takový subjekt má právní osobnost jako celek (jako jediný a jednotný útvar). Účastenství v právních vztazích může mít pouze právnická osoba jako taková; její části - organizační složky, odštěpné závody nebo podobné organizační jednotky, popř. orgány právnické osoby - zásadně vlastní právní subjektivitu mít nemohou (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. §1-459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 211).
Závěr, že představenstvo akciové společnosti nemá právní subjektivitu (není právnickou ani fyzickou osobou), neboť je toliko jedním z orgánů společnosti (jak plyne z ustanovení §191 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), se podává i z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2001, sp. zn. 7 Cmo 33/2001, uveřejněného pod číslem 8/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Úvaha odvolacího soudu, podle níž je usnesení, kterým bylo předběžné opatření nařízeno, vykonatelné, neboť bylo doručeno společnosti, není úplná.
Vykonatelnost rozhodnutí se rozlišuje po stránce formální a materiální. Ustanovení §76d písm. b/ o. s. ř., na které odkázal odvolací soud, upravuje (toliko) formální vykonatelnost usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření. Materiální vykonatelnost je upravena v ustanovení §261a o. s. ř.
Podle §261a odst. 1 o. s. ř. lze výkon rozhodnutí nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.
Z ustanovení §261a odst. 1 o. s. ř. tak plyne, že soudní rozhodnutí, které ukládá povinnost útvaru, který není osobou v právním smyslu, neobsahuje označení povinné osoby, a není tudíž (materiálně) vykonatelné. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, ukládající povinnost představenstvu akciové společnosti jakožto orgánu právnické osoby, tedy nikoli samotné společnosti či snad členům jejího představenstva jako fyzickým osobám (potud jde o situaci odlišnou od poměrů řešených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011), je proto nevykonatelným soudním rozhodnutím.
Nezabýval-li se odvolací soud otázkou závaznosti předběžného opatření pro společnost z pohledu námitky, podle níž bylo předběžné opatření nařízeno materiálně nevykonatelným rozhodnutím (když pouze uvedl, že „namítané důvody o právní neúčinnosti citovaného předběžného opatření neshledal“, resp. posuzoval vykonatelnost usnesení, kterým bylo předběžné opatření nařízeno, jen z formální stránky), je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž i nesprávné.
Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i usnesení soudu prvního stupně podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižšího stupně závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu