ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.4080.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 4080/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Z. Č. zastoupeného JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou, se sídlem v Táboře, Bělehradská 2759, PSČ 390 01, za účasti BH Securities a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, identifikační číslo 60 19 29 41, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Helénská 1799/4, PSČ 120 00, o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 146/2007, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2009, č. j. 14 Cmo 121/2008 – 96, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2009, č. j. 14 Cmo 121/2008 – 96, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2007, č. j. 71 Cm 146/2007 – 58, tak, že zamítl návrh na určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti LOM STUDENÁ s. r. o. (dále též jen „společnost“), uzavřené mezi navrhovatelem jako převodcem a společností BH Securities a. s., jako nabyvatelem dne 28. dubna 2006 – dále též jen „smlouva“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že posuzovaná smlouva je smlouvou o převodu obchodního podílu dle ustanovení §115 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Nejen, že je tak označena, ale především to vyplývá z jejího obsahu, zejména pak z článků 1.1 a 1.2. V nich je jednoznačně specifikován převáděný obchodní podíl, obecně vyjádřena úplatnost převodu a uvedena konkrétní výše úplaty 200.000,- Kč. Nechybí ani zákonem předepsané prohlášení nabyvatele obchodního podílu o tom, že přistupuje k zakladatelské listině společnosti. Výslovně je vyjádřen zamýšlený právní stav spočívající v tom, že majitelem obchodního podílu se stane společnost BH Securities a. s. Navrhovatelem namítaný rozpor mezi výší úplaty a výší aktiv společnosti shledal odvolací soud irelevantním. I kdyby se smluvní strany dohodly na darování obchodního podílu, nezakládalo by to neplatnost smlouvy. Při stanovení úplatnosti smlouvy a výše úplaty v daném případě měly strany plnou smluvní svobodu.
Ve smlouvě vyjádřený důvod převodu obchodního podílu spočívající v zajištění úvěru poskytnutého společností BH Securities a. s. společnosti GEKOL a. s., ani dohoda o budoucím zpětném převodu téhož obchodního podílu za dohodnutých podmínek, nezpůsobují neplatnost vlastní dohody smluvních stran o převodu obchodního podílu. Odvolací soud shledal, že ve smlouvě je mechanismus celého zajištění dostatečně podrobně, srozumitelně a určitě popsán, včetně toho, že „imanentní součástí tohoto mechanismu je dokonaný převod obchodního podílu“ navrhovatele na společnost BH Securities a. s. Případný zpětný převod byl závislý na splacení úvěru a za dohodnutých podmínek k němu mělo dojít opět samostatně řešenou smlouvou o převodu obchodního podílu. Pokud si navrhovatel před podpisem smlouvy neuvědomil účinky uzavírané smlouvy, nelze tuto jeho „mentální výhradu“ přičítat k tíži nabyvatele obchodního podílu.
Ohledně námitky navrhovatele o neplatnosti úvěrové smlouvy a jejích dodatků dospěl odvolací soud k závěru, že platnost či neplatnost úvěrové smlouvy nemá vliv na platnost či neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu. Jde o samostatné závazkové právní vztahy. Není mezi nimi vztah akcesority ani jiná právní závislost. Hospodářské důvody a souvislosti shledal odvolací soud rovněž irelevantními.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.
Dovolatel podrobuje kritice závěr odvolacího soudu, že posuzovaná smlouva je smlouvou o převodu obchodního podílu dle §115 obch. zák. Namítá, že smlouva byla uzavřena v souvislosti se smlouvou o úvěru, kterou uzavřela společnost BH Securities a. s. se společností GEKOL a. s., ze které (včetně dodatků), vyplývá, že smlouva byla smlouvou zajišťovací, šlo tedy o zajišťovací převod práva, který je však možný pouze, pokud jde o dlužníka, což navrhovatel není. Poukazuje na to, že soud prvního stupně shledal smlouvu neplatnou, neboť jako zajišťovací převod nebyla uzavřena s dlužníkem, ale se třetí osobou, což §553 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) neumožňuje. Obsah smlouvy označuje dovolatel za zmatečný a shledává jej neurčitým a nesrozumitelným. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (účinné do 30. června 2009), se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné.
Odvolací soud se při posuzování platnosti smlouvy o převodu obchodního podílu spokojil se zjištěním, že byly splněny obecné požadavky vyžadované pro převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (upravených v §115 obch. zák.). Přitom opomenul zajišťovací povahu provedeného převodu, která se jednoznačně podává z obsahu smlouvy. Vůlí účastníků nebylo docílit trvalé změny v osobě společníka společnosti. To plyne zejména z preambule a dále pak článku 1.3, kterým se dovolatel jako převodce zavázal uhradit nabyvateli veškeré náklady spojené s „držením“ obchodního podílu, a z článku 1.4, ve kterém se v případě, že dlužník vrátí veškeré dlužné částky dle smlouvy o úvěru řádně a včas, nabyvatel zavázal převést zpět obchodní podíl do „vlastnictví“ převodce, a to do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy převodce, za cenu 200.000,- Kč. Podle článku 1.5 smlouvy bylo navíc ujednáno, že neuhradí-li dlužník jakýkoli závazek dle smlouvy o úvěru řádně a včas a současně tento závazek neuhradí převodce, nebo jestliže převodce neuhradí nabyvateli náklady spojené s „držením“ obchodního podílu, není nabyvatel povinen vrátit převodci obchodní podíl zpět do jeho „vlastnictví“ a je oprávněn s obchodním podílem jakkoli disponovat.
Odvolací soud tedy nezkoumal, zda jde o dovolený způsob zajištění pohledávky (včetně sjednání konkrétního způsobu realizace kompenzační funkce), k jehož podobě ve formě zajišťovacího převodu práva dle §553 obč. zák. se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 45/2009, a následně i v usnesení ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2845/2007, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, či zda jde o nepřípustné obcházení zákazu sjednání propadné zástavy. Neplatnost sjednaného způsobu zajištění by přitom (vzhledem k úmyslu stran převést obchodní podíl nikoliv trvale, ale jen jako způsob zajištění) zakládala neplatnost celé smlouvy o převodu obchodního podílu.
Právní posouzení věci odvolacím soudem je proto neúplné a tedy nesprávné. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne závěry o přípustnosti návrhu na určení neplatnosti smlouvy jež Nejvyšší soud formuloval např. v rozsudku uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 68/2001, nebo v rozsudku ze dne 31. března 2008, sp. zn. 33 Odo 693/2006, jenž je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. března 2011
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu