ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.4605.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 4605/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně STRODEN MANAGEMENT LIMITED , se sídlem Parou, 1A, P.C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 117 862, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, proti žalovanému Mgr. J. T. , jako správci konkursní podstaty úpadce J. M., zastoupenému JUDr. Annou Antlovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sadová 2650/20, PSČ 702 00, za účasti J. M., jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, zastoupeného Janem Kozákem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Riegrova 12, PSČ 772 00, o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 39 Cm 1/2004, o dovolání J. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. července 2010, č. j. 6 Cmo 65/2010-243, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. května 2010, č. j. 39 Cm 1/2004-235, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. července 2010, č. j. 6 Cmo 65/2010-243, se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. července 2010, č. j. 6 Cmo 65/2010-243, k odvolání J. K. (soudem ustanoveného zástupce vedlejšího účastníka J. M.) potvrdil usnesení ze dne 17. května 2010, č. j. 39 Cm 1/2004-235, kterým Krajský soud v Ostravě přiznal J. K. odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování vedlejšího účastníka ve výši 26.018,- Kč.
Proti rozhodnutím soudů obou stupňů podal J. K. dovolání, domáhaje se jejich zrušení.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů soudem ustanovenému zástupci vedlejšího účastníka řízení (§140 odst. 2 o. s. ř.), rozhodnutím ve věci samé není.
Nejvyšší soud proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. dovolání v rozsahu, v němž směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu, jako nepřípustné odmítl (srov. mutatis mutandis rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V části směřující proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil, jelikož dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2011
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu