ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.4866.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 4866/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně IV Company, a. s., se sídlem v Praze 6, Dejvicích Na Pískách 1149/46, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 26 73 76 39, proti žalovaným 1) L. T. , a 2) JUDr. E. T., zastoupeným JUDr. Miroslavou Fialovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Jánská 864/4, PSČ 46001, o zaplacení 22.260,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 31/2007, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. července 2010, č. j. 6 Cmo 189/2010-179, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2010, č. j. 7 Cm 31/2007 – 145, kterým tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne 8. května 2002 pod č. j. Sm 279/2002-3.
Proti tomuto rozsudku podali žalovaní dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, kterým tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz, jímž byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni peněžité plnění ve výši 22.260,- Kč s 6% úrokem ročně od 12. ledna 2000 do zaplacení. Podle ustanovení §9 odst. 3 písm. p) o. s. ř. jsou spory, týkající se směnek, věcmi obchodními.
Proto Nejvyšší soud dovolání žalovaných odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §237 odst. 2) písm. a), §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaní s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemají právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. února 2011
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu