ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.5224.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 5224/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. J. M. zastoupeného Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem se sídlem v Praze 2, Chodská 30, PSČ 120 00, proti žalovanému Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry, se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, identifikační číslo 26 71 52 87, zastoupenému JUDr. Matějem Outratou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 10, PSČ 111 21, o zaplacení 42.666,96 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Cm 318/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. srpna 2009, č. j. 9 Cmo 123/2009 – 90, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.728,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2009, č. j. 25 Cm 318/2006 – 69, kterým tento soud zamítl žalobu na zaplacení 42.666,96 Kč s úrokem z prodlení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném od 1. července 2009, není dovolání proti potvrzujícímu rozsudku přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Předmětem sporu je tvrzená pohledávka žalobce vůči žalovanému z titulu náhrady za nevydaný zákaznický majetek svěřený obchodníku s cennými papíry FINNEX Praha s. r. o. na základě komisionářské smlouvy o obstarání koupě a prodeje cenných papírů a smlouvy o správě portfolia cenných papírů. Jde tedy podle ustanovení §9 odst. 3 písm. s) o. s. ř. o věc kapitálového trhu, a tedy o věc obchodní.
Jelikož dovoláním napadeným výrokem odvolací soud rozhodl v obchodní věci o peněžitém plnění nepřevyšujícím 100.000,- Kč, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl a žalovanému vznikl nárok na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni jejichž výše činí podle ustanovení §3 odst. 1 bodu 4, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částku 7.280,-Kč. Po snížení o 50 % ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 této vyhlášky (advokát žalovaného učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku 3.640,- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částkou 300,- Kč náleží žalovanému 3.940,- Kč. Z této částky pak činí náhrada za 20% daň z přidané hodnoty 788,- Kč. Celkem tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobce částku 4.728,- Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009), se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 26. ledna 2011
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu