ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.865.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 865/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele J. N. , zastoupeného JUDr. Tomášem Bělohlávkem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Kostelní 875/6, PSČ 170 00, za účasti Bytového družstva RADOST, se sídlem v Praze 7, Šimáčkova 9, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 61861278, zastoupeného JUDr. Richardem Malečkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Lužná – Shiran Tower 716/2, PSČ 160 00, o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 149/2007, o dovolání družstva proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 14 Cmo 505/2008-109, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 14 Cmo 505/2008-109, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 26. června 2008, č. j. 76 Cm 149/2007-64, ve znění usnesení ze dne 21. července 2008, č. j. 76 Cm 149/2007-69, kterými Městský soud v Praze určil, že navrhovatel J. N. je členem Bytového družstva RADOST, a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně.
Odvolací soud vyšel z toho, že:
1/ Bytové družstvo RADOST (dále jen „družstvo“) uzavřelo dne 5. června 2000 se svou členkou J. B. smlouvu o převodu vlastnictví k bytové jednotce č. 1450/6 včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku.
2/ Kupní smlouvou ze dne 22. června 2004 převedla J. B. vlastnictví k uvedené bytové jednotce na navrhovatele. Dohodou datovanou rovněž 22. června 2004 pak převedla na navrhovatele členská práva a povinnosti v družstvu.
K námitce družstva, podle níž členství J. B. v družstvu zaniklo ještě před uzavřením dohody o převodu členských práv a povinností, neboť jmenovaná dopisem ze dne 30. prosince 2003 vystoupila z družstva, odvolací soud konstatoval, že podle §231 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva.
Přitom zdůraznil, že – i podle tvrzení družstva – dopis datovaný 30. prosince 2003 nalezl ve schránce družstva tehdejší předseda představenstva družstva T. L., který jej založil, aniž by jej dal na vědomí představenstvu, následně na něj zapomněl a nalezl jej až po více než čtyřech letech při předávání agendy nové předsedkyni představenstva.
Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že s listinou, která se nedostala na vědomí představenstvu, nelze spojovat účinky ukončení členství v družstvu, pročež považoval za nadbytečné provádět další dokazování ohledně pravosti podpisu J. B. na předmětném dopise.
Družstvo napadlo rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc přitom dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Zásadní právní význam spatřuje dovolatel v zodpovězení otázky, zda pro oznámení vystoupení představenstvu družstva ve smyslu §231 odst. 3 obch. zák. je nezbytné, aby písemné vystoupení z družstva „dostalo na vědomí“ celé představenstvo družstva, anebo zda postačuje, aby je „dostal na vědomí“ předseda představenstva družstva; sám pléduje pro druhé z nabízených řešení, neboť podle článku 17 odst. 2 stanov družstva je to předseda (představenstva) družstva, který za družstvo jedná navenek.
Jelikož z prohlášení T. L. vyplývá, že dopis z 30. prosince 2003 vzal na vědomí a s jeho obsahem (s ukončením členství J. B. v družstvu) se seznámil, má dovolatel názor odvolacího soudu, podle něhož J. B. byla ke dni 22. června 2004 členkou družstva, za nesprávný.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pro řešení otázky dovoláním otevřené a je i důvodné.
Z ustanovení §231 odst. 3 obch. zák. (ve znění účinném ke dni 30. prosince 2003, tedy ve znění rozhodném pro projednávanou věc) vyplývá, že vystoupením zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva.
Ustanovení §231 odst. 3 obch. zák. neupravuje způsob doručení oznámení o vystoupení z družstva představenstvu družstva. Vystupující člen může předat oznámení o vystoupení na zasedání představenstva. V době, kdy představenstvo nejedná, to však možné není. Současně platí, že představenstvo družstva není způsobilým subjektem práva, jemuž by bylo možno doručit oznámení např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Za této situace Nejvyšší soud uzavírá, že vystoupení z družstva je v souladu s ustanovením §231 odst. 3 obch. zák. oznámeno představenstvu družstva i tehdy, je-li vystoupení doručeno v písemné formě družstvu.
Zbývá posoudit, zda převzetí písemného oznámení o vystoupení z družstva předsedou (představenstva) družstva lze považovat za doručení družstvu.
K tomu, aby oznámení o vystoupení bylo družstvu doručeno, je třeba, aby se dostalo do sféry jeho dispozice, přičemž je logické, že za družstvo jako právnickou osobu bude oznámení o vystoupení přebírat vždy osoba fyzická, např. osoba, která je za družstvo oprávněna přijímat poštu. Předání oznámení o vystoupení z družstva předsedovi (představenstva) družstva tento požadavek beze zbytku splňuje, neboť jde nepochybně o osobu, která je oprávněna za družstvo přijímat poštu (viz ustanovení §20 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s ustanoveními §13 odst. 1 věty druhé, §243 odst. 2 a 3 obch. zák.).
Lze tedy uzavřít, že předáním písemného oznámení o vystoupení z družstva předsedovi (představenstva) družstva je vystoupení doručeno družstvu. Totéž platí o vhození oznámení o vystoupení do poštovní schránky družstva. Doručením vystoupení družstvu nastávají účinky oznámení vystoupení představenstvu družstva, především počíná běžet lhůta, na kterou je navázána účinnost vystoupení z družstva.
Jak vyplývá z výše uvedeného, závěr, že J. B. doručením oznámení o vystoupení z družstva předsedovi (představenstva) družstva toto neoznámila představenstvu družstva, který vyslovil odvolací soud, není správný (srov. pro poměry akciové společnosti obdobně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta první a §226 odst. 1 o. s. ř.).
V další fázi řízení se odvolací soud nejprve zaměří na posouzení, zda dopis ze dne 30. prosince 2003 je - podle svého obsahu - oznámením o vystoupení z družstva a zda tento dopis skutečně podepsala Jindřiška Baláková.
V novém rozhodnutí znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. července 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu