ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.1202.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 1202/2011-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. listopadu 2011 o dovolání podaném S. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 3 To 188/2011 ze dne 4. 4. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 2 T 223/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 2 T 223/2010 ze dne 7. 1. 2011 byl dovolatel uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku (dále jen tr. zák.) a znovu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedené přečiny byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třicetijedna měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci ve výroku citovaného rozhodnutí přesně označené a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podali S. V. a příslušný státní zástupce odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 3 To 188/2011 ze dne 4. 4. 2011 tak, že je jako nedůvodná podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal S. V. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že stran přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zák. (jímž byl shledán vinným) mělo být jeho jednání právně kvalifikováno správně jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zák., když škoda, kterou měl způsobit byla nikoli malá. Má za to, že jeho tvrzení, že svým trestním jednáním způsobil škodu nepřesahující 50.000,-Kč nebylo potřebným způsobem v rámci ve věci vedeného dokazování vyvráceno. V této souvislosti zpochybnil svědecké výpovědi L. K., V. S. i I. F., že jejich výpovědi stran částky 50.000,-Kč uložené v trezoru nelze nijak verifikovat, když naopak svědku K sdělil, že výhrou získal částku 32.000,-Kč. Výhrady vznesl i k množství a druhu odcizených cigaret, kdy ani v tomto směru nebylo jeho tvrzení přesvědčivě vyvráceno. Závěry soudů o rozsahu způsobené škody tak pokládá za neobjektivní s tím, že ve věci provedené důkazy byly soudy hodnoceny jednostranně v jeho neprospěch, a to bez ohledu na ve věci učiněná skutková zjištění. Uzavřel s tím, že skutek popsaný pod bodem 1) z rozsudku (citovaného) Okresního soudu v Ostravě měl být s ohledem na uvedené, právně kvalifikován jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. a skutek popsaný pod bodem 2) jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zák. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Ostravě, a buď tomuto soudu podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl nebo, aby jeho jednání právně kvalifikoval jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zák. a v tomto směru podle §265m odst. 1 tr. ř. rozhodl sám.
Dne 25. 8. 2011 obdržel Nejvyšší soud přípis od příslušného státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se sdělením, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich podkladě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny právě v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávně hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že v rámci skutku uvedeného pod bodem 1) citovaného rozsudku byla nesprávně zjištěna výše jím způsobené škody. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily svědeckým výpovědím L. K., V. S., i I. F., podpořené provedenou inventurou zboží. Stejně tak se (zejména soud prvního stupně) zabýval i výpovědí svědka M. K., na kterou poukazoval dovolatel, když nelze přehlédnout ani účelovou změnu výpovědí samotného dovolatele. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy na místě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 2. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka