ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.1393.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 1393/2011 -20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 9. listopadu 2011 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný M. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 6 To 242/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 4 T 32/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. P. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. 4 T 32/2010, byl obviněný M. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil jednáním popsaným pod body A) I. a II. rozsudku, dále pomocí ke spáchání trestného činu krádeže podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil jednáním popsaným pod bodem A) III. rozsudku, a taktéž trestným činem podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil jednáním popsaným pod bodem A) IV. rozsudku.
Za to byl obviněný odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. o náhradě škody.
Obviněný M. P. byl současně pod bodem B) rozsudku podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutky blíže popsané v obžalobě pod body I. 6, 7, 12, 14, 17, 18 a 21.
Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. 4 T 32/2010, podal obviněný M. P. odvolání, o němž bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 6 To 242/2011 , a to tak, že podle §253 odst. 1 tr. ř. bylo zamítnuto, neboť bylo podáno opožděně. Současně bylo podle §61 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že se nepovoluje obviněnému navrácení lhůty k podání odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2011, č. j. 4 T 32/2010-1011.
II.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný M. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 1062 - 1063) opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. maje za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Obviněný uvedl, že odvolací soud své rozhodnutí zdůvodnil v podstatě tím, že obviněný podal osobně u soudu prvého stupně opožděné odvolání. Původní, v zákonné lhůtě poštou zasílané odvolání se jeho obhájci vrátilo jako nedoručené z důvodu nedostatečné adresy. Na obálce uvedená adresa zněla „Městský soud v Praze, 28. Pluku 1533/29b, Praha 10, 100 83“, a zcela zřejmě se tak jednalo pouze o administrativní chybu v označení soudu na obálce. V případě, že by některý ze soudů sídlících na výše uvedené adrese zásilku otevřel, nepochybně by zjistil správné místo určení zásilky podle v záhlaví uvedeného správného soudu. Obviněný má za to, že administrativní chyba nemůže být kladena k jeho tíži a nepochybně je i důvodem k navrácení lhůty k podání odvolání.
V návaznosti na výše uvedené proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2011, sp. zn. 6 to 242/2011, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Poté, co zopakovala dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedla, že v projednávaném případě není namístě aplikace §61 odst. 1 tr. ř., tj. navrácení lhůty, neboť ustanovení §61 odst. 1 tr. ř. zjevně stanoví postup pro případy, kdy obviněný či jeho obhájce mají v úmyslu podat opravný prostředek, avšak důležitý důvod jim v tom zabrání. Jak však vyplývá z okolností předmětné věci, obviněnému ani jeho obhájci žádné důvody, natož důležité, v podání odvolání nebránily, ale mohli tak bez potíží učinit. Jestliže proto nastala situace, kdy odvolání bylo vyhotoveno a předáno k poštovní přepravě, avšak s nesprávnými údaji na obálce, jedná se sice o politováníhodné pochybení, nicméně žádný důležitý důvod způsobující nemožnost podat opravný prostředek nevytváří. Postupu Městského soudu v Praze nelze ničeho vytknout.
Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného M. P. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť je zjevně neopodstatněné.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. 4 T 32/2010, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jej bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným M. P. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. , lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) – k). Tento dovolací důvod tedy spočívá ve dvou alternativách. První alternativa spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo v rámci druhé alternativy zde byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Obviněný podle obsahu podaného dovolání uplatnil tento dovolací důvod v jeho první variantě, tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku – odvolání proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Odvolací soud tak rozhodl bez věcného přezkoumání řádného opravného prostředku obviněného, resp. řádný opravný prostředek zamítl, neboť dovodil, že odvolání bylo podáno opožděně.
K dovolání obviněného lze uvést následující. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2011, č. j. 4 T 32/201-1011, byl obviněný M. P. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody. Na str. 15 citovaného rozsudku se nachází poučení, že proti tomuto rozsudku lze podat do 8 (osmi) dnů od doručení jeho opisu odvolání u zdejšího soudu .
Jak vyplývá ze zjištění učiněných Městským soudem v Praze, popsaných v odůvodnění jeho usnesení, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2011, č. j. 4 T 32/201-1011, byl obhájci Mgr. Františku Šejnostovi doručen dne 20. 4. 2011 (č. l. 1047), obviněnému M. P. do výkonu trestu odnětí svobody dne 22. 4. 2011 (č. l. 1047). Lhůta k podání řádného opravného prostředku (odvolání) začala plynout dne 23. 4. 2011 (sobota). Lhůta k podání odvolání tak uplynula dne 2. 5. 2011 (pondělí). Obhájce obviněného doložil, že předal k poštovní přepravě zásilku, obsahující odvolání, dne 27. 4. 2011 (č. l. 1065). Na obálku, kterou zaslal na adresu Obvodního soudu pro Prahu 10, ale administrativní chybou uvedl jako adresáta Městský soud v Praze. Obálka nebyla v místě doručení otevřena a jako nedoručená byla vrácena zpět s tím, že adresa tam uvedená je nedostatečná, na uvedené adrese sídlí Obvodní soudy pro Prahu 4, 8, 9 a 10, a že je třeba adresu upřesnit (č. l. 1065).
Dne 3. 5. 2011 osobně doručil obhájce Obvodnímu soudu pro Prahu 10 písemné vyhotovení odvolání a zároveň požádal o navrácení lhůty k podání tohoto opravného prostředku. Odvolací soud o podaném odvolání a současně i žádosti o navrácení lhůty k podání řádného opravného prostředku rozhodl výše uvedeným usnesením tak, že navrácení lhůty nepovolil a podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolání jako opožděně podané. Odvolací soud v rámci odůvodnění uvedl, že „ podle §248 odst. 1 tr. řádu se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. V daném případě obhájce zjevně nezaslal odvolání na adresu Obvodního soudu pro Prahu 10, a proto k tomuto podání, byť bylo učiněno v zákonné lhůtě pro podání odvolání, přihlížet nelze. Řádné odvolání podal odvolatel do podatelny obvodního soudu až po uplynutí zákonné lhůty. Nedostatečná adresa, neumožňující doručit zásilku zamýšlenému adresátu není takovým důvodem, který by umožňoval navrácení lhůty k podání tohoto opravného prostředku, tak, jak se toho odvolatel domáhá. Tato skutečnost vedla odvolací soud k rozhodnutí podle §61 odst. 1 tr. ř., jímž nebylo povoleno navrácení lhůty a zároveň k zamítnutí odvolání pro opožděnost podle §253 odst. 1 tr. řádu “ (str. 2 napadeného usnesení).
Podle §248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku.
V projednávané trestní věci odvolání směřovalo proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. 4 T 32/2010, tedy soudem, u něhož mělo být odvolání podáno byl Obvodní soud pro Prahu 10. Adresa Obvodního soudu pro Prahu 10 je ulice 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10 ( http://portal.justice.cz ). Na totožné adrese dále sídlí Obvodní soud pro Prahu 4, Obvodní soud pro Prahu 8 a Obvodní soud pro Prahu 9.
Adresátem předmětné zásilky obsahující odvolání obviněného byl Městský soud v Praze.
Podle §61 odst. 1 tr. ř. zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, povolí mu, nestanoví-li zákon jinak, orgán, jemuž přísluší o opravném prostředku rozhodovat, navrácení lhůty.
Důležitými důvody (postačí jeden) jsou např. onemocnění v posledních dnech lhůty bránící podat včas opravný prostředek, náhlé úmrtí nebo jiná nečekaná vážná událost v rodině obviněného nebo obhájce v posledních dnech lhůty, živelní událost (např. povodeň, lesní požár, vánice na horách apod.), která zabránila obviněnému nebo obhájci podat opravný prostředek. Dále praxe považuje za důležité důvody i nesprávné právní poučení obviněného o nepřípustnosti opravného prostředku nebo okolnost, že poučení o opravném prostředku nebylo vůbec dáno, příp. nesprávné právní poučení dané jiným orgánem činným v trestním řízení, než který ve věci rozhodl. Důležité důvody mají tedy vždy charakter překážky ať už subjektivní nebo objektivní povahy . Za důležitý důvod ve smyslu odstavce 1 podle soudní praxe nelze považovat případ, že se obviněný zmýlil ohledně běhu lhůty k podání opravného prostředku (srov. R 25/1972) nebo že jeho pokyn, zaslaný obhájci k podání opravného prostředku v poslední den lhůty, nedošel obhájci včas (srov. R 63/1980). Současně důležitým důvodem k navrácení lhůty podle §61 odst. 1 tr. ř. není skutečnost, že obžalovaný, ač řádně poučen, omylem podá odvolání u soudu, u něhož je účinným způsobem podat nelze (srov. R 42/1998) – srovnej: Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha“ C. H. Beck 2008, str. 422 - 423.
V projednávané trestní věci obhájce obviněného uvedl ke správné adrese nesprávného adresáta, kdy na místo Obvodního soudu pro Prahu 10 označil za adresáta Městský soud v Praze. Na uvedené adrese však kromě Obvodního soudu pro Prahu 10 sídlí další tři obvodní soudy. Poštovní doručovatelka tak vyhodnotila uvedené údaje týkající se adresy jako nedostatečné a zásilka byla zaslána zpět jako nedoručená. K námitce, že kdyby některý ze soudů zásilku otevřel, mohl dané odvolání postoupit příslušnému soudu, nelze přihlížet. Jedná se o čistou spekulaci, neboť zásilka nebyla na některou z podatelen soudů na uvedené adrese sídlících vůbec doručena, když byla adresována Městskému soudu v Praze. Ačkoli tedy bylo odvolání vyhotoveno a předáno k poštovní přepravě v rámci lhůty pro podání odvolání, nebylo v důsledku pochybení obhájce, který za adresáta označil soud, který na uvedené adrese nesídlí, podáno řádně.
S ohledem na výše uvedené nelze chybu v označení adresáta považovat za důležitý důvod bránící obviněnému či jeho obhájci v podání řádného opravného prostředku. Proto se Nejvyšší soud zcela ztotožňuje s názorem státního zástupce, a potažmo odvolacího soudu, že se jedná sice o politováníhodné pochybení, které však žádný důležitý důvod způsobující nemožnost podat opravný prostředek nevytváří.
Nejvyšší soud proto námitky obviněného, sic podřaditelné pod jím uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho první variantě, vyhodnotil jako zjevně neopodstatněné.
IV.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne , jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně (§265i odst. 2 tr. ř.) uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného M. P. odmítl . Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a