ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.1461.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 1461/2011 -17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. prosince 2011 o dovolání podaném L. M., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 6 To 281/2011 ze dne 13. 7. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 6 T 48/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 6 T 48/2011 ze dne 6. 5. 2011 byl dovolatel uznán vinným přečinem znásilnění podle §185 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu bylo uloženo též ochranné léčení sexuologické a protialkoholní, a to v ambulantní formě.
V předmětné věci podal L. M. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 6 To 281/2011 ze dne 13. 7. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal L. M. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že se jednání kladeného mu za vinu nedopustil. V této souvislosti poukázal na to, že soud nevzal v úvahu a opomněl důkazy svědčící v jeho prospěch, jako je absence krve na jeho šatech (přes krvavé zranění poškozené), absence jeho údajného poranění poškozenou a tvrzení poškozené stran jeho bot, které byly čisté, ačkoli na místě trestného činu bylo bláto. Poukázal i na to, že z učiněných skutkových zjištění nelze usoudit na to, že se jeho pohyb v kritické chvíli protínal s trasou pohybu poškozené a také na to, že poškozená uvedla, že neviděla pachateli do obličeje, pozorování jeho postavy bylo letmé a za ztížených světelných podmínek. Výpovědi nepřímých svědků pak označil za spekulativní, když i svědkyně H. S. vypovídala nevěrohodně stran zaslechnutí volání o pomoc či spatření vrávorajícího muže pod okny jejího bytu. Poukázal i na manipulaci s oblečením dovolatele policií při fotografování (bez odezvy státního zástupce či soudu) i zašantročením stěrů DNA poškozené a obviněného. S ohledem na uvedené tak měl být soudy aplikován princip in dubio pro reo. Proto také navrhl, aby dovolací soud napadené (citované) usnesení odvolacího soudu zrušil a „v důsledku napadení rozhodnutí o vině aby soud postupoval ve smyslu §265k tr. ř. a to přednostně vzhledem k výkonu trestu odnětí svobody“.
Dne 11. 10. 2011 obdržel Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přípis Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se sdělením, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že se popsaného trestného jednání nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch, případně šlo o důkazy, kterými nemohla být bezpečně a jednoznačně prokázána jeho vina. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že na místě označeného skutku v kritické době nebyl a že v té době již spal ve svém bydlišti. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily konzistentním výpovědím poškozené podporovaných svědeckou výpovědí H. S. a S. M., když z její svědecké výpovědi zjevně plyne, že dovolatel odcházel z označené restaurace až v době, kdy ji zavírala (kolem 5:20 hod.) a byl silně podnapilý. Nelze přehlédnout ani fotografie dovolatele pořízené po označeném trestném činu či stav oblečení, které měl v rozhodné době na sobě. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou naopak s nimi v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 7. prosince 2011
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka