ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.679.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 679/2011-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. června 2011 o dovolání podaném J. V. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 5 To 510/2010 ze dne 26. října 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 24 T 125/2009, t a k t o :¨
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 24 T 125/2009 ze dne 11. března 2010 byl dovolatel uznán vinným ad 1/ trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.) a trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., ad 2/ trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozhodnutí. Za výše uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
O jeho odvolání proti výše uvedenému (citovanému) rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. 5 To 510/2010 ze dne 26. října 2010 tak, že podle §61 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl žádost o navrácení lhůty k podání odvolání a podle §253 odst. 1 tr. ř. podané odvolání zamítl.
Proti tomuto usnesení soudu druhého stupně podal J. V. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v §265b odst. 1 písm. d) , g) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného prostředku dovolatel uvedl, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je podle jeho názoru dán skutečností, že mu nebylo při hlavním líčení, na které se dostavil se zpožděním, umožněno navrhnout provedení dalších důkazů, a to výslechů svědků, které nemohl bez pomoci policejních orgánů identifikovat. Dále bez jakéhokoli odůvodnění uvedl, že je dán i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení (zde by navrhl výslech svědků viz. výše) a je dán i důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Proto závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) "zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení." Po uplynutí lhůty k podání dovolání dovolatel zaslal soudu další přípisy týkající se jeho dovolání, kde rozvedl důvody své nepřítomnosti u hlavního líčení a upřesnil požadované výslechy svědků.
Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 17. 3. 2011. Přípisem ze dne 22. března 2011 po seznámení s obsahem tohoto podání sdělilo, že se k němu Nejvyšší státní zastupitelství nebude věcně vyjadřovat. Současně příslušný státní zástupce vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Podle §202 odst. 2 tr. ř. nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v jeho nepřítomnosti, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst za podmínek uvedených v §211 tr. ř. Podle §202 odst. tr. ř. v nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez jeho přítomnosti, a přitom jednak obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a jednak o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§160 tr. ř.) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§166 odst. 1 tr.ř.). Za daných okolností, když se dovolatel dne 11. 3. 2010 k hlavnímu líčení bez jakékoli omluvy (ač řádně předvolán) nedostavil, byly splněny všechny podmínky k tomu, aby mohl soud konat hlavní líčení v jeho nepřítomnosti. Důvod, že dovolatel nemohl najít jednací síň (který dovolatel uvedl v přípise po lhůtě k podání dovolání) nelze takto považovat za včasnou a řádnou omluvu, když s termínem a místem hlavního líčení byl obeznámen s dostatečným časovým předstihem. Takovouto námitku je tedy třeba považovat za zjevně neopodstatněnou.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
V rámci deklarovaného dovolacího důvodu (za uvedených okolností) tak nelze dovolacímu soudu předkládat vlastní (pro obviněného příznivější) verzi skutkového děje ani zpochybňovat šíři a kvalitu provedeného dokazování. Dovolatel navíc tento dovolací důvod uplatnil s tím, že by případně navrhl výslech svědků pokud by se dostavil k hlavnímu líčení, což je námitka ležící mimo takto deklarovaný hmotně právní dovolací důvod. Pokud by obsahem podaného dovolání byla pouze tato námitka, nezbylo by dovolacímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , který dovolatel ve svém podání také uplatnil je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Ačkoliv dovolatel neuvedl, ve které z těchto dvou alternativ daný dovolací důvod uplatňuje, dovolací soud považuje za nutné uvést, že co se týká první alternativy tohoto dovolacího důvodu, odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. jako podané opožděně, což Krajský soud v Ústí nad Labem řádně odůvodnil a lze takto (pro stručnost) na jeho rozhodnutí odkázat. Co se týká druhé alternativy tohoto dovolacího důvodu, vzhledem k tomu, že dovolací soud neshledal uplatněné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. a §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jako důvodné, nemohlo tak dojít ani k naplnění důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho druhé variantě.
S poukazem na uvedené pak Nejvyššímu soudu nezbylo, než podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr.ř.).
V Brně dne 8. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka