ECLI:CZ:NS:2011:3.TZ.45.2011.1
sp. zn. 3 Tz 45/2011 -21
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. července 2011 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. D. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 10 To 370/2010, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 10 To 370/2010, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §419 tr. zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.) v neprospěch obviněného J. D.
Napadené usnesení se zrušuje. Zrušuje se i usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 7. 7. 2010, sp. zn. 11 T 67/2009.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušená rozhodnutí obsahově navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Náchodě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný J. D. byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 11 T 67/2009, uznán vinným trestným činem podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), jehož se dopustil dne 5. 3. 2009 v herně baru Z. V. v B., a to způsobem podrobně popsaným ve výroku rozsudku.
Za tento trestný čin a za sbíhající se trestné činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 4. 2009, č. j. 3 T 15/2009-27, který nabyl právní moci dne 16. 4. 2009, mu byl uložen podle §251 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 30 měsíců.
Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 4. 2009, č.j. 3 T 15/2009-27, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu u spoluobviněné M. F.
K odvolání obviněného J. D. a státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Náchodě rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 10 To 402/2009, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce zrušil ve výroku o trestu ohledně obviněného J. D. a podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil za trestný čin podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a) tr. zák., ohledně něhož zůstal výrok o vině nedotčen, a za trestné činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 4. 2009, č. j. 3 T 15/2009-27, podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 4. 2009, č. j. 3 T 15/2009-27, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání J. D. podle §256 tr. ř. zamítl.
Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 11 T 67/2009, byla obviněnému podle §323 odst. 1 tr. ř. zamítnuta žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 11 T 67/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 10 To 402/2009, a byla mu uložena povinnost nastoupit výkon uloženého trestu 17. 12. 2009. Obviněný J. D. výkon trestu nastoupil dne 8. 1. 2010.
Z podnětu písemné žádosti obviněného J. D. ze dne 29. 3. 2010 a 13. 6. 2010 o zkrácení trestu podle §419 tr. zákoníku proběhlo veřejné zasedání u Okresního soudu v Náchodě dne 7. 7. 2010. V rámci dokazování soud vyslechl obviněného, přečetl a konstatoval listinné doklady k věci se vážící. Po celkovém zhodnocení všech provedených důkazů okresní soud téhož dne (7. 7. 2010) vyhlásil usnesení, sp. zn. 11 T 67/2009, kterým bylo rozhodnuto tak, že podle §419 tr. zákoníku za použití §465 odst. 2 tr. ř. se odsouzenému J. D. nezkracuje souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 4. 2009, č. j. 11 T 67/2009-69, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009, č. j. 10 To 402/2009-107. Proti tomuto usnesení si obviněný J. D. podal stížnost a Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 10 To 370/2010, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítl.
Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. D. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 10 To 370/2010.
Stěžovatel je toho názoru, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 10 To 370/2010, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §419 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. D.
Okresní soud v Náchodě odůvodnil zamítnutí návrhu obviněného tím, že ustanovení §19 tr. zákoníku se vztahuje pouze na případy, kdy dříve odsouzený skutek nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Naproti tomu skutky, jichž se obviněný dopustil, byly trestné i podle nového tr. zákoníku, a to jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. S touto argumentací se plně ztotožnil i krajský soud.
Předmětná otázka byla však následně řešena stanoviskem trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. Tpjn 302/2010, se závěrem, že aplikace ustanovení §419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Proto se v tomto ustanovení předpokládaný postup při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu uplatní jak u vícečinného souběhu, tak u souběhu jednočinného, například v případě úhrnného trestu uloženého před 1. 1. 2010 za trestné činy podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a §180d tr. zák., i když takový čin po 1. 1. 2010 zůstává trestným podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Okresní soud měl tedy návrhu obviněného vyhovět a uložený trest mu podle §419 tr. zákoníku poměrně zkrátit. Pokud tak neučinil, porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §419 tr. zákoníku. Toto pochybení nenapravil ani krajský soud, když ke stížnosti obviněného usnesení okresního soudu nezrušil. Zamítnutím stížnosti jako nedůvodné pak krajský soud navíc porušil zákon v neprospěch obviněného i v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 10 To 402/2009, byl v neprospěch obviněného J. D. porušen zákon v ustanovení §419 tr. zákoníku a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby zrušil napadené usnesení a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen, a to ve směru vytýkaném ministrem spravedlnosti.
Od 1. 1. 2010 je účinný nový trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb. ve znění novely). Podle §419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
V přezkoumávaném případě obviněného J. D. se bezpochyby jedná o situaci předpokládanou citovaným ustanovením §419 tr. zákoníku. Obviněný byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 11 T 67/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 10 To 402/2009, tedy před nabytím účinnosti trestního zákoníku, za souběh trestných činů řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., který není trestným činem podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a podílnictví podle §251 odst. 1 tr. zák., které mají v platné právní úpravě svůj ekvivalent v ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a v ustanovení §214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, tedy jsou trestnými činy i podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 30 měsíců.
Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 11 T 67/2009, byla obviněnému podle §323 odst. 1 tr. ř. zamítnuta žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 11 T 67/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 10 To 402/2009, a byla mu uložena povinnost nastoupit výkon uloženého trestu 17. 12. 2009. Obviněný J. D. výkon trestu nastoupil dne 8. 1. 2010. Obviněný tak nastoupil výkon trestu po 1. 1. 2010, t. j. za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., a bylo povinností soudu s ohledem na stěžovatelem zmiňované stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. Tpjn 302/2010, na daný případ aplikovat ustanovení §419 tr. zákoníku v tom smyslu, že obviněnému měl být podle vzájemného poměru závažnosti spáchaných činů poměrně zkrácen uložený trest. Důvodem takového postupu je skutečnost, že trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., na rozdíl od trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestného činu podílnictví podle §251 odst. 1 tr. zák., již není v nově přijatém trestním zákoníku uveden.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud při aplikaci ustanovení §419 tr. zákoníku došlo k určitým nejasnostem či nesprávnostem, stalo se tak nepochybně z důvodu počátečních výkladových problémů, zda v předmětném ustanovení obsažený pojem čin je třeba klást na roveň pojmu skutek , či pojmu trestný čin . Převážil nakonec názor, že ustanovení §419 tr. zákoníku má pod pojmem čin nepochybně na mysli pojem trestný čin, který se v něm v dané souvislosti též výslovně objevuje a není tudíž důvod, aby bylo přistoupeno k výkladu opačnému.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pokud Okresní soud v Náchodě svým usnesením ze dne 7. 7. 2010, sp. zn. 2 T 67/2009, nepostupoval v souladu s výše uvedeným výkladem ustanovení §419 tr. zákoníku, porušil v tomto ustanovení zákon. Jestliže se následně Krajský soud v Hradci Králové v usnesení ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 10 To 370/2010, ztotožnil se závěry obsaženými v usnesení Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 2 T 67/2009, a stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítl, porušil zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. V obou případech byl zákon porušen v neprospěch obviněného J. D.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud obě tato usnesení soudů nižších stupňů zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí, na tato usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Náchodě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a