Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2011, sp. zn. 30 Cdo 1275/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.1275.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.1275.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 1275/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce J. V. , zastoupeného JUDr. Martinem Korbařem, advokátem se sídlem v Praze 2, Kateřinská 522/21, proti žalovanému J. V. , zastoupenému JUDr. Věrou Rýdlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Dobronická 1257, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 3 C 402/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. června 2009, č.j. 31 Co 204/2009-162, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360- Kč,- do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Korbaře, advokáta se sídlem v Praze 2, Kateřinská 522/21. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), jímž byl ve věci samé podle §219 o. s. ř. potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 9. února 2009, č.j. 3 C 402/2007-125 [kterým bylo určeno, že označené pozemky byly ke dni úmrtí L. V., posledně bytem shodně s žalobcem (manželem) ve společném jmění jmenované a žalobce], podal žalovaný (prostřednictvím své advokátky) včasné dovolání, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) ve své rozhodovací praxi konstantně zaujímá právní názor, že přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího osudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, jež je veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz , a dále publikované (s citovanou právní větou) v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck., pod . 5042]. Žalovaný dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) staví na polemice s právním posouzení věci odvolacím soudem (resp. oběma soudy), a kromě toho - jak je zřejmé z obsahu jeho podání (§41 odst. 2 o. s. ř.) – v dovolání (nepřípustně) uplatňuje okolnosti, jež se mají týkat vady, které má zatěžovat odvolací řízení a mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (deficit dokazování právně významných skutečností, v jehož důsledku byl nedostatečně zjištěn skutkový stav věci). Žalovaný tedy tvrdí okolnosti, k nimž ovšem Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 3 části poslední věty za středníkem o. s. ř. nepřihlíží. Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolacímu soudu nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [ve smyslu §5 písm. b) vyhlášky č. 484/2000 Sb., snížené na polovinu podle §14 odst. 1 vyhlášky a o dalších 50 % podle §18 odst. 1] a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 20 % DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle §137 odst. 3 o. s. ř. a §47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 10. listopadu 2011 JUDr. Pavel V r c h a, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/10/2011
Spisová značka:30 Cdo 1275/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.1275.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26