ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.4467.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 4467/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce B. V. , proti žalovaným 1) JUDr. L. Š. a 2) A. Š. , o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 37 C 14/2007, o odvolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. června 2009, č.j. 1 Co 461/2008-87, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst.2 o.s.ř.) :
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 15. června 2009, č.j. 1 Co 461/2008-87, potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. září 2008, č.j.37 C 14/2007-71, o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z žaloby, kterému předcházelo rozhodnutí téhož soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) přihlédl k čl. II bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, věc projednal bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o.s.ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Ustanovení §241 o. s. ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, podal včasné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalobce měl právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a), §241 odst. 4 o. s. ř.].
K odstranění uvedeného nedostatku podmínky dovolacího řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 20. října 2010, č.j. 37 C 14/2007-113, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání a k provedení těchto úkonů mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení s poučením, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení ze dne 20. října 2010 předcházelo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2010, č.j. 1 Co 373/2009-109 (v právní moci dne 25. října 2010), kterým bylo potvrzeno usnesení soud prvního stupně ze dne 18. září 2009, č.j. 37 C 14/2007-93, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Přestože usnesení soudu prvního stupně bylo žalobci řádně doručeno dne 25.10.2010, žalobce ve stanovené lhůtě (ani dosud) výzvě soudu nevyhověl a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil. Pouze znovu požádal o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů s poukazem na stejné důvody, které již uváděl v žádosti o níž bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2010, č.j. 1 Co 373/2009-109.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti nejen ve stanovené lhůtě, ale ani dosud, tento nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o. s. ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst.2 věta první o. s. ř., kdy žalobce procesně zavinil zastavení dovolacího řízení, žalovaným však náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. března 2011
JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu