ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.1960.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 1960/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně MEDITERRAN TRADE s.r.l. , se sídlem v Bisceglii, Plazza S. Giovanni Bosco 12, Italská republika, zastoupené Dr. Josefem Černohlávkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31, proti žalované ŠINDELÁŘ SPEDITION s.r.o. , se sídlem v Sedleci 49, PSČ 373 47, identifikační číslo osoby 26024641, zastoupené Mgr. Janem Úlehlou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 5, o 13 447,28 EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 696/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2009, č. j. 12 Cmo 158/2009-261, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. ledna 2009, č. j. 13 Cm 696/2007-238, v napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 11 056,80 EUR s příslušenstvím, změnil ho ve výroku o výši náhrady nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II. a III.). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu) lze dovodit, že jím dovolatelka brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 3 části věty před středníkem o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila, případně jejichž řešení zpochybnila.
I když dovolatelka uvádí, že uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., je z jejich vylíčení zřejmé, že svými námitkami nevymezuje žádnou otázku zásadního právního významu ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř., a Nejvyšší soud neshledal ani jinou okolnost, která by činila napadené rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným.
Výhrada dovolatelky, že odvolací soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu škody za úplnou ztrátu zásilky včetně nepřípustného ušlého zisku v rozporu s hmotným právem, není způsobilá založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jelikož odvolací soud správně aplikoval čl. 23 vyhlášky č. 11/1975 Sb. o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) – dále též jen „Úmluva CMR“, považoval-li podle odůvodnění napadeného rozhodnutí pro určení hodnoty zásilky za rozhodující, jakou cenu měla zásilka v době převzetí k přepravě žalovanou v Raublingu, a nikoli to, za jakou cenu žalobkyně přepravované zboží od svého dodavatele koupila.
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemohlo založit ani zpochybňování právního posouzení věci jak v otázce úhrady penále, které žalobkyně uhradila svému smluvnímu partnerovi, tak i v otázce aplikace čl. 15 a 16 Úmluvy CMR, neboť dovolatelka staví tyto námitky na kritice skutkových zjištění (ohledně skutečnosti, zda žalovaná dovezla zásilku na místo určení a zda ji příjemce odmítl převzít), z nichž vyšel odvolací soud. Tím totiž dovolatelka ve skutečnosti nezpochybňuje právní posouzení věci, nýbrž míří na dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. (t. j. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nemůže, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a 238a o. s. ř.).
Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí však nelze usuzovat ani z námitky dovolatelky o neprovedení všech navržených důkazů, která je podřaditelná pod dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Dovolatelka totiž ani prostřednictvím takto uplatněného dovolacího důvodu žádnou otázku zásadního právního významu nevymezuje a podle §237 odst. 3 části věty za středníkem o. s. ř. k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Lze proto uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2011
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu