ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.2292.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 2292/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce V. P. , správce konkursní podstaty úpadkyně AGC, a. s., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 377/141, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 25061488, zastoupeného Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 23, proti žalované GTS Czech s.r.o. , se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 2845/43, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 28492170, zastoupené Mgr. Petrem Hostašem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Struze 1740/7, o zaplacení 9 629 715,02 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Cm 124/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. ledna 2009, č. j. 1 Cmo 226/2008-234, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 360 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Petra Hostaše.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. února 2008, č. j. 35 Cm 124/2004-204 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. dubna 2010, č. j. 35 Cm 124/2004-259, podle §107 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) rozhodl, že na místo dosavadní žalované GTS NOVERA a.s., se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 2845/43, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 61058904, do řízení nastupuje GTS NOVERA s.r.o., se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 2845/43, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 28492170.
Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze – oddíl C, vložka 145533, byla dne 1. října 2010 vymazána stávající obchodní firma GTS NOVERA s.r.o. a zapsána nová obchodní firma GTS Czech s.r.o. Dovolací soud proto pokračoval v dovolacím řízení s takto nově označenou žalovanou.
S přihlédnutím k článku II. bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních §237 až 239 o. s. ř.) připouští.
Dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu v obou jeho výrocích) lze dovodit, že jím dovolatel brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu té části prvního bodu jeho výroku, v níž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, neboť neshledal, že by odvolací soud posoudil otázku vzniku (existence) smlouvy o spolupráci ze dne 22. října 2001, jejíž řešení odvolacím soudem dovolatel napadá, v rozporu s hmotným právem a rozhodovací praxí soudů, pokud ji poměřoval ustanovením §269 odst. 2 obchodního zákoníku a pokud dospěl k závěru o dostatečném určení předmětu závazků.
Námitky dovolatele, že žalovaná na základě této smlouvy začala plnit a že posléze od ní odstoupila, jakož i jeho výhrada o tom, že projekty uvedené v příloze 2 musely být zajištěny předem, nemohou na tomto závěru nic změnit, neboť namítané skutečnosti jsou pro posouzení, zda účastníci dostatečně určili předmět svých závazků, právně nerozhodné.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není způsobilá založit ani výhrada dovolatele, že na základě jednání zástupců obou stran došlo ústní formou k doplnění, resp. ke změně písemně uzavřené smlouvy o spolupráci. Skutečnost, že došlo k uzavření smlouvy ústní formou, resp. že smlouva byla ústně doplněna či změněna, však žalobce v průběhu nalézacího řízení netvrdil, jak správně poukázala žalovaná ve vyjádření k dovolání, přičemž podle ustanovení §241a odst. 4 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Za situace, kdy dovolací soud nedovodil z pohledu dovolacích námitek existenci žádné okolnosti, která by činila napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce odmítl pro nepřípustnost [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinen nahradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10 000 Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2 060 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 28. června 2011
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu