ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.3127.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 3127/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Pozemkového fondu České republiky , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 45797072, zastoupeného JUDr. Petrem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Nuselská 375/98, proti žalovaným 1) S. K. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Boučkem, advokátem se sídlem v Brně, Šumavská 31/33, 2) JUDr. J. D. , správci konkursní podstaty úpadkyně A G R A R - KF, spol. s r.o." v likvidaci, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Dobrovského 3538, identifikační číslo osoby 60931973, 3) TRONDHEIM s.r.o. , se sídlem ve Znojmě, nám. Republiky 899/18, PSČ 669 02, identifikační číslo osoby 25122185, zastoupené Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem, se sídlem ve Znojmě, Jana Palacha 954/4, 4) M. R. , zastoupenému JUDr. Blankou Holou, advokátkou se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4, 5) H. R., zastoupené JUDr. Blankou Holou, advokátkou se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4, 6) T. V. , zastoupenému Mgr. Jiřím Kasalem, advokátem se sídlem v Dačicích, Krajířova 15/1, 7) F. N. , zastoupenému Mgr. Blankou Morávkovou, advokátkou se sídlem v Branišovicích 101, 8) Družstvu vlastníků Batelov , se sídlem v Batelově, Příčná 551, PSČ 588 51, identifikační číslo osoby 46978941, zastoupenému JUDr. Tomášem Markem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Havlíčkova 29, 9) M. D. , zastoupenému JUDr. Blankou Holou, advokátkou se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4, 10) D. D. , zastoupené JUDr. Blankou Holou, advokátkou se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4, 11) R. P., zastoupené JUDr. Blankou Holou, advokátkou se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4 a 12) JUDr. J. H. , o určení neplatnosti právních úkonů a o určení vlastnictví, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 2/2008 (dříve 19 Cm 146/1998), o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. května 2011, č. j. 8 Cmo 108/2011-358, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením změnil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. února 2011, č. j. 19 Cm 2/2008-343, tak, že se návrhu na vstup společnosti G & C Partner, spol. s r.o., se sídlem v Olomouci, Holická 49, PSČ 772 42, identifikační číslo osoby 25564277, do řízení na místo dosavadního žalobce (Pozemkového fondu České republiky) nevyhovuje.
Odvolací soud se neztotožnil s posouzením soudu prvního stupně, že po zahájení řízení – na základě smlouvy o postoupení souboru 12 pohledávek Pozemkového fondu České republiky č. 5400 ze dne 23. listopadu 2009 uzavřené mezi Pozemkovým fondem České republiky (žalobcem) jako postupitelem a společností G & C Partner, spol. s r.o. jako postupníkem (dále též jen „postupní smlouva“) – nastala právní skutečnost, s níž je ve smyslu §107a občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) spojen přechod práv a povinností účastníka řízení, o něž v řízení jde.
Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobce se v řízení domáhá určení neplatnosti právních úkonů [prohlášení žalovaného 1) ze dne 9. června 1996, kterým vložil specifikované nemovitosti jako vklad do jmění žalovaného 2) (resp. v záhlaví označené úpadkyně), kupní smlouvy ze dne 2. října 1997 uzavřené mezi žalovaným 2) (resp. v záhlaví označenou úpadkyní) jako prodávajícím a žalovanou 3) jako kupující ohledně specifikovaných nemovitostí a prohlášení žalovaného 1) ze dne 27. prosince 1995, kterým vložil specifikované nemovitostí do jmění žalovaného 2)], a rovněž určení, že žalovaný 1) je vlastníkem specifikovaných nemovitostí. V řízení tedy nejde o úhradu pohledávky, která byla uvedenou postupní smlouvou postoupena. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce předmětnou postupní smlouvou neprokázal, že právo uplatněné v řízení touto smlouvou převedl. Proto shledal opodstatněnými námitky odvolatele [žalovaného 8)] založené na argumentaci, že nedošlo k přechodu práv a povinností, o něž v řízení jde.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Podle názoru dovolatele odvolací soud pochybil, dovodil-li, že podmínky vymezené ustanovením §107a o. s. ř. nebyly v posuzované věci naplněny. Aby na základě tohoto ustanovení mohlo dojít ke změně v osobách účastníků ve všech případech, které měl nebo mohl mít zákonodárce na mysli, není možné podle přesvědčení dovolatele vykládat v něm použitý pojem právo restriktivně. Dovolatel tvrdí, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva žalovaného 1) k předmětným nemovitostem, jenž zdůvodňuje jednak existencí své vykonatelné pohledávky vůči žalovanému 1) a dále absolutní neplatností převodních smluv a jiných úkonů, jimiž měl žalovaný 1) v úmyslu zcizit předmětné nemovitosti v rozporu se smlouvou o prodeji privatizované jednotky, kterou uzavřel se žalobcem.
Vycházeje z popsané úvahy dovolatel dovozuje, že převodem pohledávky vůči žalovanému 1) na postupníka došlo i k převodu „práva“ na vedení sporu na určení vlastnického práva pro naléhavý právní zájem. Podle dovolatele je tomu tak proto, že postupník, který se stal nabytím pohledávky věřitelem žalovaného 1), má jistě naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno vlastnické právo tohoto žalovaného k předmětným nemovitostem, jejichž zpeněžení považuje za jediný možný způsob, jímž může postupník jako věřitel tohoto žalovaného dosáhnout uspokojení své pohledávky.
Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo podle §107a o. s. ř. rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka, není však důvodné.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. platí, že má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že existenci předpokladů pro vstup nabyvatele práva na plnění předmětné pohledávky (postupníka) na své místo spatřuje dovolatel (postupitel) v přechodu práva na vedení sporu, neboť naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem v důsledku postoupení této pohledávky má postupník, přičemž podle dovolatele je zpeněžení předmětných nemovitostí jediný způsob, jak může věřitel (postupník) žalovaného 1) dosáhnout uspokojení své pohledávky.
S takovou právní konstrukcí předpokladů pro postup dle §107a o. s. ř. nelze souhlasit. V řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není [§80 písm. c) o. s. ř.], je právem, o něž v řízení jde, ve smyslu §107a o. s. ř. právo, o kterém má být určeno, zda tu je či není, případně právo na takové určení. Odvolací soud správně dovodil, že v tomto řízení o určení práva (právního vztahu) nejde o úhradu předmětné pohledávky, ani o její určení. I když existence takové pohledávky může odůvodňovat naléhavý právní zájem na určení žalovaného práva, nečiní tato skutečnost samotnou pohledávku předmětem řízení, tedy právem, o které v řízení jde ve smyslu §107a o. s. ř. Navíc – a to považuje Nejvyšší soud za podstatné – by ani nebyla naplněna podmínka, že s takovou právní skutečností (s postoupením pohledávky) spojují právní předpisy převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde, tedy převod nebo přechod práva vlastnického, resp. práva domáhat se určení vlastnického práva. S takovými následky právní předpisy (§524 a násl. občanského zákoníku) postoupení pohledávky nespojují.
Lze proto uzavřít, že se dovolateli správnost právního závěru odvolacího soudu o nenaplnění podmínek pro možnost aplikace §107a o. s. ř. zpochybnit nepodařilo.
Za situace, kdy dovolatel netvrdil, že by řízení trpělo vadami uvedenými v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnostmi), ani jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dovolací soud žádné takové vady, k nimž přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (srov. §242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.), z obsahu spisu neshledal, dovolání žalobce bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) pro nedůvodnost zamítl (§243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. listopadu 2011
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu