ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.4984.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 4984/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PEDOTHERM Moravia spol. s r. o., se sídlem v Ostravě - Porubě, Studentská 1772/4, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 46578676, zastoupené JUDr. Romanem Nováčkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1758/4, proti žalované PEDOTHERM MORAVIA I, spol. s r.o. , se sídlem v Brně, Poděbradova 4, PSČ 612 00, identifikační číslo osoby 48911496, zastoupené JUDr. Pavlem Fojtou, advokátem se sídlem v Brně, Drobného 34, o zaplacení 51 168 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 45 C 132/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. srpna 2010, č. j. 27 Co 148/2009-103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 055 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Romana Nováčka.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25. listopadu 2008, č. j. 45 C 132/2007-80, ve znění opravného usnesení ze dne 12. června 2009, č. j. 45 C 132/2007-95, ve vyhovujícím výroku ve věci samé, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 49 109,30 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V předmětném sporu jde nepochybně o obchodní věc (spor mezi podnikateli o zaplacení kupní ceny dodaného zboží), v níž bylo dovoláním dotčeným potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 49 109,30 Kč s příslušenstvím. Jedná se tudíž ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1. a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 3 912,50 Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 842,50 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 8. března 2011
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu