ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1362.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 1362/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. P. , zastoupeného JUDr. Milanem Matulou, advokátem se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, nábřeží Dukelských hrdinů 561, proti žalovanému K. T. , zastoupenému JUDr. Ing. Rostislavem Pilcem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dělnická 30, o 400.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 20 C 150/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. října 2009, č. j. 8 Co 478/2009-65, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Milana Matuly, advokáta se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, nábřeží Dukelských hrdinů 561.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud ve vyhovujícím výroku o částce 400.000,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 2. března 2009, č.j. 20 C 150/2008-43, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Výhrada dovolatele, že soudy obou stupňů dospěly k nesprávnému závěru, že žalovaný převzal od žalobce ve dvou případech částku 200.000,- Kč, vystihuje dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Taková námitka je však v řízení o dovolání přípustném jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nevýznamná. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. §241a odst. 3 o. s. ř.). Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud – stejně jako před ním soud prvního stupně – nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by uzavřít, že žaloba není důvodná. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti, respektive námitce neúplnosti skutkových zjištění.
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §3 odst. 1 bodu 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve výši 10.000,- Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč; platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 31. března 2011
JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu