Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2011, sp. zn. 33 Cdo 2684/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.2684.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.2684.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 2684/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Ing. L. H. , proti žalovanému Ing. L. V. , zastoupenému Mgr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Vítkovicích, Ruská 87/11, o zaplacení částky 224.176,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 18 C 187/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2008, č. j. 11 Co 534/2008-424, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2008, č. j. 11 Co 534/2008-424, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 3. července 2008, č. j. 18 C 187/97-397, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 224.176,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jeno. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; přestože předchozí rozsudek ze dne 5. března 2002, č. j. 18 C 187/97-170, byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. února 2005, č. j. 11 Co 593/2004-225, zrušen, rozhodl soud prvního stupně v rozsahu jistiny (tj. částky 224.176,- Kč) rozsudkem ze dne 3. července 2008, č. j. 18 C 187/97-397, shodně jako v původním rozsudku. Důvody, pro které byl v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, spočívaly v neurčitě vymezeném předmětu řízení, v neúplných žalobních tvrzeních, v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci a pominutí vznesené námitky započtení. Odvolací soud tak nevyslovil žádný závazný právní názor, kterým by soud prvního stupně v dalším řízení jakkoli limitoval. Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v intencích §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Výhrady dovolatele, že žalobce v žalobě nespecifikoval práce, které měl pro něho provést, jeho námitky směřující proti závěrům znaleckých posudků a proti hodnocení v řízení provedených důkazů, popř. proti neúplnosti skutkových zjištění, vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nevýznamné. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. §241a odst. 3 o. s. ř.). Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud – stejně jako před ním soud prvního stupně – nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by uzavřít, že žaloba není důvodná. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti, respektive námitce neúplnosti skutkových zjištění. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo než jeho dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci, který by podle 243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 31. března 2011 JUDr. Václav Duda, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2011
Spisová značka:33 Cdo 2684/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.2684.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25