ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3072.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3072/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně Pražské plynárenské , a. s. , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Národní 37, zastoupené JUDr. Petrem Santarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská 32, proti žalovanému Ing. J. P. , o 3.059,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 102/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2009, č.j. 11 Co 161/2009-23, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 5. 3. 2009, č.j. 19 C 102/2009-17, odmítl žalobu (§43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009, srov. čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 3.059,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení coby dluhu za dodávku plynu. Soud prvního stupně poté, co žalobkyně na výzvu učiněnou podle §43 odst. 1 o.s.ř. žalovaného označila jako Ing. J. P., uzavřel, že pro nedostatek žaloby spočívající v neurčitosti označení účastníka nelze v řízení pokračovat, jelikož osobu žalovaného není možné jednoznačně identifikovat a posoudit její způsobilost být účastníkem řízení. Osoba označená žalobkyní podle centrální evidence obyvatel neexistuje, dle údajů pošty je na sdělené adrese neznámá, není vedena ani v evidenci cizinecké policie, nenachází se ani ve vazbě či výkonu trestu odnětí svobody. Žalovanému nelze ustanovit opatrovníka z důvodu neznámého pobytu, není-li zřejmé, zda nezemřel či zda se nejedná o fiktivní osobu.
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení s odkazem na §104 o.s.ř. zastavil. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že žalobkyní označená osoba není evidována v centrální evidenci obyvatel, a tudíž nebylo „prokázáno, že by takto označená osoba skutečně existovala“. Není tak splněna podmínka řízení, a to způsobilost žalovaného být účastníkem řízení.
Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, v němž namítá, že žalovaného označila v souladu s ustanovením §79 odst. 1 o.s.ř., navíc i datem narození. K žalobě připojila listinné důkazy, z nichž vyplývá, že žalovaný existuje (je způsobilý být účastníkem řízení), neboť je z nich zřejmé, že je s žalovaným ve smluvním vztahu, a že se jí zásilka z 19. 9. 2007 adresovaná žalovanému vrátila s poznámkou pošty „adresát nezastižen, oznámeno, nevyžádáno“. Ze samotného zjištění, že podle uvedených údajů „neprochází“ v centrální evidenci obyvatel žádná osoba, nelze proto dovodit, že žalovaný neexistuje. Připomíná, že žalovaný si mohl po uzavření manželství změnit příjmení, a poukazuje na to, že v jiném řízení vedeném u soudu prvního stupně byl tentýž žalovaný zastoupen opatrovníkem. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání - přípustné podle §239 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - není důvodné.
Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (§242 odst. 3 o.s.ř.). Jelikož uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu o nedostatku způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení (§19, §104 odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §103 o.s.ř. přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle ustanovení §19 o.s.ř. má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§104 odst. 1, věta první, §221 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění účinném k 28. 5. 2009, tj. ke dni rozhodnutí odvolacího soudu (dále jen „zákon č. 133/2000 Sb.“), se v evidenci obyvatel vedou údaje o
a) státních občanech České republiky (dále jen "občan"),
b) cizincích s povoleným trvalým pobytem na území České republiky, cizincích s povoleným přechodným pobytem na území České republiky na dobu delší než 90 dnů a občanech Evropské unie, kteří na území České republiky hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen "cizinci s povolením k pobytu na území České republiky"), podle zvláštního právního předpisu,
c) cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany.
Podle odstavce 2 se pro účely tohoto zákona obyvatelem rozumí osoba uvedená v odstavci 1.
Podle ustanovení §3 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb. je evidence obyvatel vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen "informační systém"), jehož správcem je ministerstvo. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona. Podle ustanovení §3 odst. 3 písm. a), b), e) zákona č. 133/2000 Sb. informační systém o občanech obsahuje (mimo jiné) údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení, datu narození a rodném čísle. Podle ustanovení §3 odst. 4 písm. a), b) a e) zákona č. 133/2000 Sb. se v informačním systému o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu vedou tytéž údaje.
Uvedená ustanovení zákona č. 133/2000 Sb. byla ve stejném znění účinná i k 3. 7. 2008 a 6. 1. 2009, kdy soud prvního stupně zjišťoval údaje o žalovaném v centrální evidenci obyvatel.
S dovolatelkou lze obecně vzato souhlasit v tom, že závěr o neexistenci fyzické osoby nelze bez dalšího učinit na základě zjištění, že taková osoba není evidována v centrální evidenci obyvatel, neboť je zřejmé, že v této evidenci nebyly vedeny údaje o všech cizincích, nýbrž pouze o těch, pro které zákon č. 133/2000 Sb. používal legislativní zkratku „cizinci s povolením k pobytu na území České republiky“ (viz výše). Žalobkyně v žalobě neuvedla údaj o státním občanství žalovaného; ostatně takovou povinnost neměla (srov. §79 odst. 1 o.s.ř.). Měla-li být osoba označená v žalobě jako žalovaný občanem České republiky, musela by být v informačním systému evidence obyvatel vedena (§1 odst. 1 písm. a/ zákona č. 133/2000 Sb.). Nemělo-li se jednat o občana České republiky, ale o cizince (čemuž může nasvědčovat nikoli české jméno „J.“), pak nelze přehlédnout, že žalobkyně v žalobě žalovaného identifikovala kromě jména, příjmení, akademického titulu a data narození také údajem o „trvalém pobytu“ . Na tomto označení setrvala i v podání, kterým reagovala na výzvu ve smyslu §43 odst. 1 o.s.ř., jíž ji soud prvního stupně sdělil, že osoba žalovaného „neprochází centrální evidencí obyvatel ani cizineckou policií ČR“, jakož i ve všech dalších podáních včetně dovolání. Není proto pochyb o tom, že žalobkyní označený žalovaný by musel být v informačním systému evidence obyvatel veden i v případě, že by nebyl občanem České republiky, jelikož údaje o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území České republiky (§65 až §68, §87g, §87h zákona č. 133/2000 Sb.) jsou v tomto informačním systému rovněž evidovány (§1 odst. 1 písm. b/ zákona č. 133/2000 Sb.). Nezbývá proto než konstatovat, že zjištění, že žalobkyní označený žalovaný není evidován v centrální evidenci obyvatel, dovolovalo odvolacímu soudu uzavřít, že žalovaný není způsobilý být účastníkem řízení.
Dovozuje-li dovolatelka nepochybnou existenci žalovaného poukazem na relaci pošty na zásilce mu adresované a vrácené jako nedoručené, pak je třeba upozornit na to, že z kopie založené ve spisu vyplývá, že uvedená zásilka se žalobkyni vrátila nikoli s poznámkou „adresát nezastižen, oznámeno, nevyžádáno“ (jak tvrdila), nýbrž že byla z adresy uvedené v žalobě doslána na adresu P.O. Box 36, 140 21 Praha 4, a žalobkyni vrácena se zprávou „adresát nevyzvedl“. Z obsahu spisu se navíc podává, že na adresu uvedenou v žalobě soud prvního stupně žalovanému doručoval platební rozkaz a že zásilka byla vrácena s relací pošty „na uvedené adrese neznámý“ s tím, že tento důvod bylo možno ověřit.
Ani námitce možné změny příjmení žalovaného nelze přiznat opodstatněnost. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že soud prvního stupně se údaje o žalovaném pokusil získat nejen podle jména, příjmení a roku narození, ale také podle rodného čísla uvedeného ve smlouvě o dodávce a odběru zemního plynu, kterou dovolatelka v reakci na výzvu podle §43 odst. 1 o.s.ř. založila do spisu s tím, že z ní vyplývají soudem požadované údaje. Rodné číslo je přitom evidováno jak u občanů, tak i u cizinců s povolením k pobytu na území České republiky.
Smlouva o dodávce a odběru zemního plynu existenci žalovaného sama o sobě neprokazuje.
Protože se dovolatelce nepodařilo užitými argumenty správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit, Nejvyšší soud - aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) - dovolání zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení nemohlo být rozhodnuto, neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost jím být, je pojmově vyloučeno přiznat některému z nich (v daném případě žalovanému /§146 odst. 2, věta první, §224 odst. 1, §243b odst. 5 o.s.ř./) jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. ledna 2011
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu