Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.02.2011, sp. zn. 33 Cdo 3263/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3263.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3263.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3263/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 42 (adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Brno, Orlí 27, Brno), proti žalovaným 1) K. P. a 2) J. P. , zastoupeným JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem Jihlava, Dvořákova 5, o zaplacení částky 126.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 5 C 128/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 7. října 2008, č. j. 54 Co 137/2008-72, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 11.940,- Kč k rukám JUDr. Boženy Zmátlové, advokátky se sídlem Jihlava, Dvořákova 5. Odůvodnění: Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 7. října 2008, č. j. 54 Co 137/2008-72, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 29. května 2008, č. j. 5 C 128/2008-47, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 126.200,- Kč se specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jeno. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nesplňuje kritéria §237 odst. 3 o. s. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Nejvyšší soud již ve svých rozsudcích ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4271/2008, a ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5392/2008, dovodil, že není porušením smluvního závazku užívat dům, na jehož výstavbu či přestavbu stát stavebníkovi poskytl příspěvek, po stanovenou dobu k trvalému bydlení, jestliže stavebník vedle trvalého bydlení dům využívá (a to v jeho zanedbatelné části) i jiným způsobem (konkrétně k výdělečné činnosti, případně k výkonu živnosti). Není důvodu se od těchto závěrů odchylovat ani v posuzovaném případě; žalovaní dům, na jehož výstavbu jim byl poskytnut státní příspěvek, užívají nepřetržitě od jeho kolaudace k trvalému bydlení, přičemž nebytový prostor v prvním podzemním podlaží kolaudovaný jako hobby místnost, dílna a sklady po změně jejich užívání využívali jako prodejnu smíšeného zboží, kterou i sami provozovali. Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1887/99, není přiléhavý, neboť je v něm posuzován případ skutkově zcela odlišný co do rozsahu a způsobu využití nemovitosti k podnikatelské činnosti stavebníka. Dovolací soud z výše vyložených důvodů dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovaným náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 9.350,- Kč (§2 odst. 1, §3 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §16 odst. 2, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 600,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 1.990,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 16. února 2011 JUDr. Blanka M o u d r á, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/16/2011
Spisová značka:33 Cdo 3263/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3263.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§273 odst. 3 o. s. ř.
§243b odst. 5 bod 1 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25