ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3454.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 3454/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce JUDr. P. Z., zastoupeného JUDr. Vladimírem Fučíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova 404/22, proti žalované PRAZE Hostivař, a. s. , se sídlem v Praze 10, Strašnická 783/1, zastoupené JUDr. Dagmar Zadákovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Pražká 810/16, o 1.354.584,80 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 168/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 2010, č.j. 8 Cmo 250/2009-86, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Fučíka, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž vrchní soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2009, č.j. 37 Cm 168/2008-54, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Dovolatelka namítá, že odvolací soud při hodnocení obsahu listinných důkazů v jejich vzájemných souvislostech dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění (že věc vedená pod sp. zn. 30 Cm 198/97 byla skončena zastavením řízení pro zpětvzetí žaloby, nikoliv na základě usnesení vlády České republiky) a následně k nesprávnému právnímu posouzení (že žalobce má právo na zaplacení požadované odměny). Soudům obou stupňů vytýká, že neprovedly jí navržené důkazy, a odvolacímu soudu, že se s jejím návrhem na doplnění dokazování zprávou vlády České republiky k obsahu programu EXIT ani nevypořádal. Zásadní právní význam přikládá otázce, zda neprovedení důkazu uvedenou zprávou je vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí.
Uvedené výhrady směřují výlučně proti postupu soudu při zjišťování skutkového stavu a bez ohledu na to, zda jimi dovolatelka uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) nebo podle §241a odst. 3 o.s.ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), nelze k nim při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přihlížet (srov. §237 odst. 3 o.s.ř.).
Namítá-li dovolatelka nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), pak výlučně jako důsledek pochybení odvolacího soudu při zjišťování skutkového stavu. Skutkový základ sporu je však v případě dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. pro dovolací soud závazný.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 28. dubna 2011
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu