ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3625.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3625/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. O. M. , zastoupeného JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 48, proti žalovaným 1) J. C. , a 2) H. C. , zastoupeným JUDr. Martou Ehlovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Legerova 72, o nahrazení projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 184/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2009, č.j. 23 Co 73/2009-88, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.200,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Marty Ehlové, advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví uvedenému rozsudku, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 3. 11. 2008, č.j. 18 C 184/2008-59, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným uzavřít specifikovanou kupní smlouvu, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Námitky, jimiž dovolatel zpochybňuje napadené rozhodnutí, jsou podřaditelné dovolacímu důvodu vymezenému v ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). S právním závěrem odvolacího soudu, že v rámci smluvní volnosti mohou účastníci smlouvy o budoucí kupní smlouvě vázat povinnost uzavřít v dohodnuté době zamýšlenou smlouvu, o jejichž podstatných náležitostech se dohodli, na splnění dalších „podmínek“ (předpokladů pro vznik povinnosti budoucího prodávajícího nebo budoucího kupujícího učinit projev vůle směřující k uzavření smlouvy), žalobce v dovolání nepolemizuje, naopak výslovně možnost tzv. vedlejších ujednání ve smlouvě o budoucí smlouvě připouští. To, s čím nesouhlasí, je (skutkové) zjištění, že smlouva o budoucí smlouvě kupní z 18. 4. 2005 byla v části, týkající se předpokladů, za nichž účastníci uzavřou kupní smlouvu, upřesněna a změněna dodatkem z 9. 7. 2005; jím se žalobce zavázal zaplatit žalovaným nájem „za prostory, které předal novému majiteli,“ ve výši 11.616,- Kč do 15. 7. 2005, hradit náklady spojené s ostatními službami ve výši jedné třetiny částky fakturované dodavatelem a platit žalovaným od 15. 8. 2005 zálohy 5.000,- Kč měsíčně za dodávku elektrické energie, vždy do patnáctého dne v měsíci s tím, že zálohy se vyúčtují jednou ročně. Tyto závazky, na jejichž splnění, resp. pravidelné plnění účastníci vázali – jak zjistily soudy obou stupňů – kontraktační povinnost, žalobce včas nesplnil.
V rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost nemůže být založena jinak než ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., nelze uplatňovat výhrady proti skutkovému stavu (zde zjištěním týkajícím se obsahu smlouvy o budoucí smlouvě kupní z 18. 4. 2005 a jeho písemného dodatku z 9. 7. 2005). Jinak řečeno, námitky proti skutkovým zjištěním nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu.
Z toho, co je uvedeno shora, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští; Nejvyšší soud je proto odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaní mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §7 písm. e/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1, věty první, a 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 2.600,- Kč; součástí nákladů jsou dále paušální částky náhrad za dva úkony právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 600,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 26. ledna 2011
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu