ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3841.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 3841/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. M. D. , zastoupeného Mgr. Petrem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Nuselská 375/98, proti žalovaným 1) G. V. a 2) N. V. , zastoupeným JUDr. Martinem Jurikem, advokátem se sídlem v Praze 2, Štěpánská 9, o zaplacení č 4,748.750,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 299/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2011, č. j. 15 Co 111/2011-122, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaných proti rozsudku ze dne 10. května 2011, č. j. 15 Co 111/2011-122, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 20. září 2010, č. j. 10 C 299/2009-87, jímž Obvodní soud pro Prahu 6 uložil žalovaným povinnost, aby každá z nich zaplatila žalobci částku 2,374.375,- Kč spolu s blíže specifikovaným příslušenstvím, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Bez významu je tudíž námitka žalovaných, že v řízení nebylo spolehlivě prokázáno, že částky, které žalobce podle pokynů jejich právního předchůdce poukázal na jím určený bankovní účet (tj. na účet zhotovitele, který pro právního předchůdce žalovaných stavěl rodinný dům), byly půjčkou, či námitka, že soudy při rozhodování nevzaly dostatečně v úvahu majetkové a finanční poměry jejich právního předchůdce, které nasvědčovaly tomu, že si peníze půjčovat nemusel. Tyto námitky totiž nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jak v dovolání předestírají žalované, nýbrž dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř.
Bezcenné jsou rovněž výhrady dovolatelek vůči hodnocení důkazů soudy obou stupňů (konkrétně hodnocení výpovědi Ing. N. S.), neboť to se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovaným právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 24. listopadu 2011
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu