ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3953.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 3953/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce L. J. , zastoupeného JUDr. Tomášem Karlíkem, advokátem se sídlem Tábor, Převrátilská 330, proti žalovanému M. S., zastoupenému JUDr. Evou Machovou, advokátkou se sídlem České Budějovice, Na Sadech 21, o 580.422,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 6 C 2/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře soudu ze dne 28. dubna 2011, č. j. 15 Co 168/2011-156, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Karlíka, advokáta se sídlem Tábor, Převrátilská 330.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 28. dubna 2011, č. j. 15 Co 168/2011-156, potvrdil rozsudek ze dne 12. listopadu 2010, č. j. 6 C 2/2009-102, jímž Okresní soud v Táboře uložil žalovanému platební povinnost ve výši 580.422,- Kč spolu se specifikovanými úroky z prodlení s tím, že úrok z prodlení ve výši 10,75 % ročně od 2. 8. 2008 do 3. 10. 2008 je žalovaný povinen zaplatit z částky 630.422,- Kč.
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Žalovaný sice avizuje použití dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., z obsahového vylíčení dovolacích námitek však vyplývá, že polemika s právním posouzením věci je založena výlučně na kritice skutkových závěrů, na jejichž podkladě odvolací soud rozhodl ve věci. Výhrady týkající se způsobu hodnocení provedených důkazů z hlediska jejich věrohodnosti a námitka, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně při výkladu projevů vůle účastníků nepřípustně nahradil učiněný právní úkon jiným, a v důsledku toho pak přijal nesprávný skutkový závěr, že žalovaný si u žalobce objednal nábytek, který měl být dodán do domu jeho dcery a zetě - manželů Pospíšilových, lze podřadit jedině pod dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř.; ten však není způsobilý založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
Protože žalovaný nenabízí k dovolacímu přezkumu žádnou otázku zásadního právního významu, která by mohla založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., dovolací soud dovolání pro nepřípustnost podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5. ve spojení s §10 odst. 3, §14 odst. 1 odst. 1 ve spojení s §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 29. listopadu 2011
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu