ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.4100.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 4100/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně LEXICO, a. s. se sídlem v Olomouci, Vídeňská 635/8, identifikační číslo osoby 25856235, zastoupené Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Riegrova 15, proti žalovaným 1) Ing. J. R., 2) R. R., zastoupeným Mgr. Janem Rotreklem, advokátem se sídlem v Brně, Ponávka 2, o zaplacení 268.464,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 4 C 461/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. února 2008, č. j. 49 Co 227/2004-137, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Právní předchůdce žalobkyně se domáhal po žalovaných zaplacení 268.464,- Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje neuhrazené nájemné za užívaní nebytových prostor v době od 1. 3. 1997 do 28. 1. 2001.
Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 9. října 2002, č. j. 4 C 461/2002-73, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaní uzavřeli dne 28. 2. 1997 s právním předchůdcem žalobkyně (tj. Zemědělským družstvem Máj - v likvidaci) smlouvu o nájmu nebytových prostor a smlouvu o předkupním právu. Předmětem nájmu byla nemovitost označená jako „pavilon 1 B VKK na stavební parcele č. 541/1-21, katastrální území L., obec L., zapsaná u Katastrálního úřadu Vyškov“ a nájemné bylo sjednáno ve výši 50 % ročního odpisu, konkrétně 67.116,- Kč ročně. V době uzavření výše uvedené smlouvy měli žalovaní vůči pronajímateli (Zemědělskému družstvu Máj – v likvidaci) splatnou pohledávku ve výši 518.429,- Kč, kterou nabyli dne 25. 2. 1997 smlouvou o postoupení pohledávky představující majetkový podíl J. K. v družstvu, a druhý žalovaný měl dále i splatnou pohledávku ve výši 255.253,- Kč z titulu restitučního nároku a transformačního podílu. V nájemní smlouvě si účastníci dohodli, že obě pohledávky žalovaných (jejich majetkové podíly v družstvu) budou započteny (a to až do jejich vyčerpání) proti nájemnému a poté budou žalovaní hradit sjednané nájemné čtvrtletně vždy do 15tého dne v příslušném měsíci s tím, že součástí nájemného nejsou náklady za spotřebu elektrické energie, za otop, vodné a stočné, platby za telefon, platby do fondu oprav, za údržbu výtahu a odvoz odpadu. Přípisem ze dne 3. 7. 1997 oznámili žalovaní Zemědělskému družstvu Máj - v likvidaci, že jim J. K. postoupil svou pohledávku za družstvem ve výši 518.429,- Kč, a že tuto pohledávku započítávají proti pohledávce, kterou má vůči nim družstvo z titulu nájemného podle nájemní smlouvy z 28. 2. 1997. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dovodil, že žalovaní na nájemném ničeho nedluží, neboť žalovaná pohledávka zanikla započtením (žalovaní podle §580 obč. zák. proti nájemnému započetli své splatné pohledávky).
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. února 2008, č. j. 49 Co 227/2004-137, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, přisvědčil jeho právnímu závěru, že žalobou uplatněná pohledávka zanikla započtením; narozdíl od soudu prvního stupně však dovodil, že za okamžik zániku pohledávky na nájemném je třeba považovat vždy ten okamžik, kdy se pohledávky setkaly, tj. vždy 15tý den měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť je přesvědčena, že odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem, jestliže dovodil, že její pohledávka z titulu dlužného nájemného v žalované výši zanikla započtením. Prosazuje názor, že jednostranným právním úkonem ze dne 5. 3. 1997 nemohli žalovaní svou splatnou pohledávku platně započíst na pohledávku tehdejšího pronajímatele, neboť tato nebyla v době započtení ještě splatná, resp. „z valné části ještě ani nevznikla“. K platnému započtení nemohlo dojít ani dohodou, neboť ujednání o započtení vzájemných pohledávek obsažené v článku II. smlouvy o nájmu nebytových prostor je neplatné podle §37 obč. zák. pro neurčitost a nesrozumitelnost. Protože usnesením Krajského obchodního soudu v Brně č. j. 28 K 148/94-279 byl na majetek Zemědělského družstva Máj - v likvidaci prohlášen konkurs, nemohlo dojít po jeho prohlášení (resp. po 31. 3. 1998) k započtení v té době již oboustranně splatných pohledávek, neboť se jedná o majetek patřící do konkursní podstaty; započtení bránilo ustanovení §14 odst. 1 písm. i/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Závěr, že žalovaná pohledávka na nájemném zanikla započtením, je tudíž nesprávný. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění platném do 30. 6. 2009 – dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej bod 12, čl. II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (žalobkyní) řádně zastoupeným advokátem, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.
Protože v posuzované věci odvolací soud potvrdil v pořadí prvý rozsudek soudu prvního stupně, lze přípustnost dovolání uvažovat výlučně v intencích §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. zpochybnila žalobkyně závěr odvolacího soudu, že žalovaná pohledávka zanikla započtením. Prosazuje názor, že žalovaní nemohli jednostranným právním úkonem (ze dne 5. 3. 1997) platně započíst své splatné pohledávky na pohledávku, kterou vůči nim měl její právní předchůdce z titulu nájemného, neboť tato pohledávka nebyla splatná v době projevu započtení. Problematikou započtení pohledávek se Nejvyšší soud zabýval již ve svém rozhodnutí ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 32 Odo 1143/2004, kdy dovodil, že v občanskoprávních závazkových vztazích i v obchodních závazkových vztazích lze jednostranně započíst splatnou pohledávku proti pohledávce, která ještě není splatná; zánik pohledávek v takovém případě nastane okamžikem, kdy projev vůle směřující k započtení dojde věřiteli pohledávky, která ještě není splatná. Pokud tedy žalovaní jako nájemci po uzavření smlouvy, jíž jim byly Zemědělským družstvem Máj - v likvidaci se sídlem v Bučovicích na dobu od 1. 3. 1997 do 28. 2. 2007 pronajaty nebytové prostory za sjednané roční nájemné 67.116,- Kč, jednostranně započetli svou splatnou pohledávku ve výši 518.429,- Kč na dosud nesplatné nájemné (svou pohledávkou si nájemné „předplatili“), zanikly pohledávky (tj. pohledávka žalovaných za uvedeným zemědělským družstvem z titulu jejich majetkového podílu v družstvu a pohledávka uvedeného zemědělského družstva z titulu nájemného do výše 518.429,- Kč) okamžikem, kdy projev vůle směřující k započtení obsažený v dopise z 5. 3. 1997 došel pronajímateli (zjištění, že dopis žalovaných Zemědělské družstvo Máj - v likvidaci obdrželo, nebylo - a ani úspěšně nemohlo být - v dovolání zpochybněno). S ohledem na výše uvedené již nebylo třeba zabývat se námitkou dovolatelky, že ujednání o započtení pohledávek obsažené v nájemní smlouvě ze dne 28. 2. 1997 je neurčité a tudíž neplatné, ani námitkou, že po prohlášení konkursu na majetek Zemědělského družstva Máj - v likvidaci (tj. po 31. 3. 1998) již nemohlo platně dojít k započtení pohledávek, neboť započtení na majetek patřící do konkursní podstaty je podle §14 odst. 1 písm. i/ zákona o konkursu a vyrovnání nepřípustné.
I když odvolací soud neposoudil správně okamžik zániku pohledávek, je jeho rozhodnutí věcně správné a dovoláním zpochybněný závěr o zániku žalované pohledávky v důsledku započtení nemůže činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným. Dovolací soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§243a odst. 1 věta první, §243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaným v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by jinak měli vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. ledna 2011
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu