ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.4569.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 4569/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce JUDr. V. S. , proti žalované E. M. , zastoupené JUDr. Jitkou Zemanovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Prosecká 20, o 825.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 4 C 133/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, č.j. 19 Co 312/2009-123, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 20. 4. 2009, č.j. 4 C 133/2008-111, kterým Okresní soud Praha - západ (na návrh žalobce) připustil, aby do řízení přistoupila JUDr. E. T. jako (druhá) žalovaná, tak, že přistoupení jmenované se nepřipouští. Přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované považuje odvolací soud za zjevně procesně neekonomický postup, jehož důsledkem by bylo oddálení rozhodnutí ve věci samé. Předmětem řízení ve vztahu ke stávající žalované je žalobcův nárok na vrácení peněžních prostředků z půjčky, včetně obrany žalované spočívající v námitce započtení vzájemných pohledávek. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že vůči JUDr. E. T. uplatňuje totéž plnění, avšak na základě odpovědnostního vztahu, tedy nikoliv z důvodu vrácení dluhu z půjčky. Přistoupení další žalované do řízení by tak vyžadovalo „provést zcela jiný okruh důkazů ... k prokázání jiných právně významných skutečností.“
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jímž oponuje závěrům o nehospodárnosti procesního postupu soudu prvního stupně a o nutnosti dalšího dokazování skutečností rozhodných pro posouzení nároku vůči JUDr. E. T. Důvody, ze kterých odvolací soud vycházel, jsou podle dovolatele „zjevně zástupné a účelové“ a mají sloužit k odvrácení pozornosti soudu od hodnocení podvodného jednání žalované a JUDr. E. T. ve „vzájemné neoddělitelné souvislosti.“ Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 2 písm. b/ o.s.ř. – důvodné není.
Podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. může soud na návrh žalobce připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.
Jedním z důvodů, pro které soud nevyhoví návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení, je procesní neekonomičnost takového postupu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 2/2002 pod č. 9). Jestliže by přistoupení účastníka do řízení vyvolalo další dokazování, jehož by jinak nebylo zapotřebí, a ve svých důsledcích vedlo k oddálení rozhodnutí ve věci mezi dosavadními účastníky, je namístě nepřipustit přistoupení dalšího účastníka, nemá-li mít s dosavadním žalobcem nebo žalovaným postavení nerozlučného společníka (§91 odst. 2 o.s.ř.).
V souzeném případě uplatnil žalobce vůči žalované nárok z titulu vrácení dluhu ze smluv o půjčkách, kdežto – jak vyplývá z podání, jimiž navrhl postup podle §92 odst. 1 o.s.ř. – nárok proti JUDr. E. T. skutkově vymezil tak, že za daný stav, tj. neuhrazení dluhu žalovanou, odpovídá coby tehdejší její zmocněnkyně. Protože skutkový základ obou nároků je odlišný, vedlo by přistoupení JUDr. E. T. do řízení na straně žalované k dalšímu dokazování a oddálení rozhodnutí mezi dosavadními účastníky; žalobcův návrh, aby obě plnily společně a nerozdílně, neznamená založení nerozlučného společenství.
Lze uzavřít, že dovolateli se nepodařilo užitými argumenty správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit; Nejvyšší soud proto – vyloučiv vady řízení vyjmenované v §242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. – dovolání zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. března 2011
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu