ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.147.2011.1
sp. zn. 4 Nd 147/2011-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně: GE Money Multiservis, a. s., Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, IČ: 49241150, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti žalované: G. P. , o zaplacení částky 149 849,05 Kč s příslušenstvím, vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 EC 49/2010, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 EC 49/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 7 EC 49/2010, byla přikázána Okresnímu soudu v Ostravě.
Žalovaná návrh odůvodnila nutností péče o nezletilé děti, o které se po dobu její nepřítomnosti nemá kdo postarat, i finančními těžkostmi spojenými s dojížděním do Prahy k soudu, protože žalovaná žije s nezletilými dětmi nar. v roce 2004 a 2008 výlučně ze sociálních dávek.
Žalobkyně využila svého práva a k věci se vyjádřila nesouhlasně. Pokud by totiž soudní řízení probíhalo v místě bydliště žalované, pak by žalobkyně, aniž by předjímala výsledek soudního řízení, musela vážit cestu až do Ostravy, což by pro žalovanou mohlo znamenat navýšení nákladů soudního řízení o cestovné, které by v tomto případě mohlo být mnohem vyšší než náklady žalované na hlídání nezletilých dětí.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud je věc přikázána jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, dojde k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V projednávaném případě žalovaná svůj návrh na delegaci věci odůvodňuje nutností péče o nezletilé děti, potřebou zajistit jejich hlídání v její nepřítomnosti a finanční nákladností cest z místa bydliště do Prahy, což pro ni představuje problém, neboť žalovaná s dětmi žije výlučně ze soc. dávek. Podle názoru Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnosti uváděné žalovanou nejsou totiž nikterak výjimečné, aby v nich bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci. V této souvislosti je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Dále bylo nutno též přihlédnout k tomu, že žalobkyně s přikázáním věci zásadně nesouhlasí.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Ostravě nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c